Hlavní menu

Můj deník

 První „sněhový“ výlet této zimní sezony zahajujeme na parkovišti u BoboParku v Čeladné a na území této známé beskydské obce se budeme pohybovat celou dobu. Pár set metrů po modré značce nás přivádí ke kapli sv. Cyrila a Metoděje s pramenem Cyrilka. Pokračujeme po červené údolím Korabského potoka, z něhož zanedlouho odbočujeme k prameni toho Huťského. Otevírají se nám první výhledy na Lysou horu, Smrk či Ondřejník. Neznačenou pěšinou stoupáme na Malou Stolovou (1009 m n. m.). Scházíme do sedla, v němž se na chvíli opět napojíme na červenou, abychom ji brzy opustili a zamířili na Folvark. Ten je s výškou 1060 metrů nejvyšším bodem našeho dnešního putování, nicméně v seznamu beskydský tisícovek ho nenajdete, neboť mu (od Kněhyně) chybí potřebná prominence. Oficiálním nejvyšším vrcholem se tak stává dvojvrchol Velká Stolová, přičemž vrcholová cedule je paradoxně umístěna na tom menším (1046 metrů), zatímco o 10 metrů vyšší bod je jen místo v lese bez jakéhokoliv označení. Odpočíváme a svačíme, načež začínáme sestupovat zpět do sedla mezi Folvarkem a Malou Stolovou. Cestou se opět nabízejí výhledy na některé okolní kopce nebo do údolí Ostravice, které je schováno pod nízkou oblačností. Žlutá značka klesá kolem chaty Leopoldka se stejnojmennou studánkou na Radegastův okruh 5. Ten nás nakonec neomylně přivádí do BoboParku, v němž testujeme zdejší bobovou dráhu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 11

 Také letos v Ostravě probíhá mezinárodní festival designu pod názvem Meat Design. Tentokrát se koná v Dolních Vítkovicích, konkrétně v budovách Národního zemědělského musea a Futureum. Podobně jako v minulých letech zde můžete najít výrobky z betonu, skla, keramiky, plastu, kovu, dřeva a dalších materiálů. Některé předměty plní funkci užitnou (nábytek, světla, věšáky, vázy, umyvadla, nádoby), jiné okrasnou (šperky, sošky). Součástí akce jsou i presentace uměleckých oborů středních a vysokých škol, chybět nesmí ani řada workshopů či přednášek (ty se konají především v bývalém hotelu Palace). Z rozhovorů s některými vystavujícími vyplývá, že oproti loňskému roku došlo ke znatelnému poklesu počtu návštěvníků, nicméně to atraktivitě akce rozhodně nijak neubírá.

Podrobnosti
Zobrazeno: 12

 Po včerejším pohodovém výletě spojeném se svatomartinskou husou čeká některé z nás výrazně aktivnější pohyb. Konkrétně se jedná o 11. ročník běžeckého závodu Starobělské Lurdy. Jak už plyne z názvu, akce probíhá v ostravském obvodu Stará Bělá, přesněji v Bělském lese. Vzdálenost organizátoři naplánovali na 3,2 km – to je pro ty nejrychlejší záležitost jedenácti až dvanácti minut. Startuje se po dvojicích či trojicích, nikoliv všichni najednou, tudíž výsledky se postupně mění podle toho, jak dobíhají další závodníci. Na všechny v cíli čeká medaile a kobliha, což je pro některé dostatečný důvod k účasti. Když se k tomu přidá ještě možnost získání účastnického trička, máme na startu přes šest set závodníků.

Podrobnosti
Zobrazeno: 11

 Dnes máme v plánu tradiční svatomartinskou husu. A protože jsme to my, přidáváme k tomu nenáročný pěší výlet. Začínáme na nádraží v Ostravici a vzápětí si prohlížíme Ráj dřevěných soch ... přesněji řečeno druhou část exposice. Po Liščí stezce stoupáme k evangelickému kostelu, od něhož se nabízejí výhledy nejen na obec, ale také například na Smrk. U hotelu Sepetná se napojujeme na Medvědí stezku, která kolem Medvědí skály, bývalé sjezdovky a někdejší restaurace U Zbuja míří na Albínovo náměstí (rozcestí Staškov). Pokračujeme k hospodě U Veličků, kde doplňujeme tekutiny. Dále naše kroky vedou kolem studánky U Korýtka, pod nefungujícím hotelem Petr Bezruč a úbočím Malé Hradové ke kapli Panny Marie. Odsud jdeme po modré značce k restauraci Pod Borovou, v níž si dopřáváme husu v různých podobách. Z nápojového lístku však povětšinou volíme pivo, a nikoliv svatomartinské víno. S plnými žaludky nás čeká už jen posledních pár kilometrů na nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Podrobnosti
Zobrazeno: 27

 Jako bonus k naší podzimní návštěvě Wrocławi přikládám článek o jednoznačně nejznámějších obyvatelích města. Tím jsou bezpochyby trpaslíci, kterým nikdo neřekne jinak než krasnale. Jsou v podstatě všudypřítomní a nemůžete je minout. Jejich počátky sahají až do 80. let minulého století, kdy na stěnách malovaní trpaslíci vznikali jako symbol odporu proti komunistickému režimu. První bronzová socha (Papa Krasnal) se však objevila až na počátku tohoto století a od té doby se šíří po celém městě. Představují různá povolání či řemesla, historické postavy, reklamy na podniky nebo firmy ... celkem jich můžete objevit více než tisíc. My je nijak cíleně nevyhledáváme, jenom náhodně potkáváme, ale i tak jsme jich „ulovili“ desítky. Následující fotografie berte jako rychlé seznámení s tímto fenoménem.

Podrobnosti
Zobrazeno: 28

 Při návratu z pobytu ve Wrocławi se zastavujeme ve vesnici Moszna, kde se nachází nádherný zámek. Ten je přístupný jak s průvodcem, tak individuálně – v tom případě lze využít audioprůvodce, který je k dispozici i v češtině. Postupně si prohlížíme knihovnu, sál Pod pávem, galerii s fotografiemi Marty Pietrzyk, hraběcí kabinet, Zlaté apartmá a kapli. Součástí zámku je také oranžerie, restaurace nebo kavárna, lze se zde i ubytovat. Za návštěvu stojí rovněž přilehlý park se hřbitovem, několika pomníky a rybníky.

Podrobnosti
Zobrazeno: 52

 Jak už bylo řečeno v předchozím článku, velkou část pondělka trávíme v zoologické zahradě Wrocław. Odpoledne se potom přesouváme do centra města a navštěvujeme hospodu Pod Trzema Miotłami. Všem znalcům Harryho Pottera musí být jasné, že zařízení je věnováno právě tomuto literárnímu a filmovému dílu. Najdete tak zde množství předmětů spojených s postavou pravděpodobně nejznámějšího čaroděje – nástupiště 9¾, šály jednotlivých kolejí, mluvicí klobouk, mozkomor, létající klíče, sova Hedvika apod. Na úvod ochutnáváme máslový ležák, později přichází čas i na různé elixíry nebo zákusky.

Podrobnosti
Zobrazeno: 51

 Pondělí věnujeme především návštěvě zoologické zahrady ve Wrocławi. Protože přicházíme hned ráno, daří se nám vyhnout hlavnímu návalu. Svou roli hraje i nepříznivé počasí, kdy chvílemi prší, což určitě mnohé lidi odradilo. A důležitým faktorem je také skutečnost, že dnes máme běžný pracovní den, tudíž ne všichni mohou opustit práci. To všechno dohromady způsobuje, že zde sice rozhodně nejsme sami, ale počet příchozích nedosahuje žádných astronomických hodnot. Zoo je poměrně rozlehlá ... chcete-li projít každou exposici, jedná se minimálně o půldenní návštěvu; v případě detailního zkoumání všech zdejších obyvatel a jejich fotografování pak tady můžete klidně strávit celý den. I proto (a také kvůli velkému množství pořízených snímku) jsem se rozhodl této atrakci věnovat samostatný článek. Ze zvířat jsme si v poslední době oblíbili zebru, dlouhodobě máme velmi pozitivní vztah k vlkům, dromedárům (hlavně těm žíznivým) a velkým kočkám (bohužel nevidíme sněžného leoparda). Z pavilonů musíme zmínit především Afrykarium s průchozím podvodním tunelem nebo Motylarnia, kde je návštěvníkům umožněno chodit mezi poletujícími motýly. 

Podrobnosti
Zobrazeno: 60

 V neděli během našeho „polského“ pobytu opouštíme Wrocław a přejíždíme do Sobótky na okraji chráněné krajinné oblasti Ślęża (Ślężański Park Krajobrazowy). Čeká nás pěší výlet, který po pár stech metrech slavnostně zahajujeme v pivovaru Wieżyca. Od něj stoupáme po žluté značce na stejnojmenný vrchol s Bismarckovou rozhlednou. Dále pokračujeme nádherně zbarveným podzimním lesem přes sedlo Dębowa. Za zmínku stojí například pramen sv. Jakuba nebo socha dívky s medvědem a rybou, která ilustruje starou pověst. Nakonec se ocitáme na 718 metrů vysokém vrcholu Ślęża, jehož dominantami jsou rozhledna či kostel Navštívení Panny Marie s vyhlídkovou věží a archeologickými vykopávkami. Přehlédnout nelze ani vysílač nebo horskou chatu. V té si dopřáváme něco do žaludku, načež se po modré vydáváme na sestup. Pod skalním útvarem Olbrzymki ji opouštíme a neznačenou lesní cestou (Trakt Bolka) se dostáváme na černou značku, která kolem několika pramenů míří na výchozí místo (v závěru ji vyměníme za zelenou).

Podrobnosti
Zobrazeno: 60

 Letošní podzimní prázdniny jsme se rozhodli strávit u našich severních sousedů, tedy v Polsku. Konkrétně míříme do města Wrocław (česky Vratislav). Po ubytování vyrážíme na krátkou večerní procházku. Postupně míjíme například řeku Odru, několik ostrovů, kostel Nejsvětější Panny Marie, mlýn Maria a opomenout nesmím ani všudypřítomné sošky trpaslíků (krasnale). Na večeři se zastavujeme v gruzínské pekárně P’uri, kterou si okamžitě oblíbíme.

Podrobnosti
Zobrazeno: 65

 Pracovní povinnosti mě přivádí do Bruntálu. Nejvíce času tak trávím v budově zdejšího gymnasia, nicméně byla by škoda nenavštívit alespoň sousední zámecký park. Samotný zámek sice prochází rekonstrukcí, ale v jeho blízkosti stojí určitě za pozornost hradby a opomenout nemohu ani množství soch nejen antických bohů, ale také znamení zvěrokruhu nebo třeba děl vzniklých v rámci sochařského sympozia. Na nedalekém Zámeckém náměstí si ještě prohlížím dvojici památníků, načež si říkám, že by to chtělo přijet, až budu mít více času.

Podrobnosti
Zobrazeno: 176

 Sedmý cyklistický výlet za poslední měsíc zahajuji na náměstí v Klimkovicích a vzápětí se u zdejších rybníků napojuji na trasu 6011, která mě vede do Olbramic. Odsud 6191 míří do Zbyslavic a 6192 přes Bítov a Tísek do Slatiny. Tady stojí za zmínku například památník osvobození Rudou armádou, kaple sv. Jána a sv. Isidora nebo zámek, v němž sídlí obecní úřad. Dopřávám si drobné občerstvení a pokračuji po 6190 na vrch Okrouhlík s rozhlednou Slatina. Dále směřuji do Skřipova, na jehož okraji odbočuji na neznačenou lesní cestu, která vede kolem Honova mlýna údolím Setiny. Později se ke mně přidává zelená značka, u restaurace Setina rovněž cyklotrasa 6191. U osady Panský Mlýn obojí opouštím a stoupám do Kyjovic (zámek, kaple sv. Víta a několik památníků). Trasou 6140 jedu přes Čavisov do  klimkovické části Hýlov a dále k hostinci U Buroně (Mexiko). Co jiného si tady člověk může dát než nakládané tvarůžky... To už mám před sebou posledních pár kilometrů po 6199 do Klimkovic.

Podrobnosti
Zobrazeno: 170

 Dnes mě opět čeká vyjížďka na kole, ale tentokrát startuji poměrně daleko od svého bydliště. Parkuji u koupaliště Dolní Žleb ve Šternberku a po cyklotrase 6106 směřuji proti vodnímu toku Sitka (Huzovka). V Huzové stojí za pozornost památník ředitele zdejší školy Josefa Blažka nebo kostel sv. Jiljí. Po 6105 a 6144 se přes Arnoltice dostávám do Veveří, kde mě zaujme někdejší rychta a ruiny kaple sv. Jeronýma. V Kněžpoli (Jiříkov) si prohlížím kostel sv. Jana Křtitele, v samotném Jiříkově pak odbočuji k bývalé obci Hutov, z níž se nejlépe dochovala kaple sv. Anny. Po trase 511 sjíždím do jednoznačně nejznámější části Jiříkova, tedy do Sovince se stejnojmenným hradem. V Klippelově baště obědvám a pokračuji k léčebnému ústavu Paseka, v jehož areálu stojí dřevěná kaple Povýšení sv. Kříže. Klesám do Paseky, kde se nachází několik kaplí, kostel sv. Kunhuty se sousoším Kristus na hoře Olivetské, památník obětem I. světové války a v neposlední řadě Pasecký vodopád na říčce Teplička. Obec opouštím trasou 6009, kterou u Řídečské myslivny měním za 6105. Na rozcestí Sterlisko odbočuji na modrou turistickou značku, abych se dostal k Oltářnímu kameni. V Chabičově (Šternberk) se vracím na 6009, která mě přivádí zpět do Dolního Žlebu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 168

 Oproti předchozímu cyklistickému výletu poněkud povyšuji a místo Dolní Lomné začínám v té Horní, konkrétně u domova pro seniory (nehledejte v tom žádnou hlubokou myšlenku, prostě je tady parkoviště). Zbavuji se tří pěšáků a vyjíždím údolím říčky Lomná po trasách 6101 a 6082. U železničního viaduktu na pomezí Dolní Lomné a Mostů u Jablunkova odbočuji na 6081 a stoupám úbočím Malé Skalky, Skalky a Beskydu. Nedaleko rozcestí Motyčanka se napojuji na neznačenou cestu a zanedlouho přejíždím na Slovensko. Tady mě čeká č. 8464, která směřuje k Medvědí skále s kaplí sv. Huberta. Vracím se do naší vlasti, načež mě 6084 vede na Čerchlaný Beskyd, tedy ke Kamenné chatě a rozhledně Tetřev. Výhledy jsou velmi omezené a mlhavé, ale ani tak si je nechci nechat ujít. Kolem chaty Severka pod stejnojmenným vrcholem se přesouvám k chatě Skalka, v níž doplňuji tekutiny. Po chvíli odbočuji z cyklotrasy na lesní cestu, křižuji sjezdovku a krásným úsekem pod Čerchlaným Beskydem, Velkým Polomem, Muřinkovým vrchem či Burkovým vrchem většinou klesám k Lomné, podél jejíhož toku to mám kousek k autu. Dvě kola měním za čtyři, vracím se do restaurace hotelu Pod Kyčmolem, kde se setkávám s pěší části naší výpravy. Společně uzavíráme další povedený výlet pozdním obědem.

Podrobnosti
Zobrazeno: 169

 Na Slezskoostravském hradě se každý rok koná několik tradičních akcí, přičemž jednou z nich je i Hodokvas na hradě (dříve Hradní hodokvas). Zatímco obdobné velikonoční či vánoční akce, případně různé výstavy a hudební festivaly, navštěvujeme poměrně často, poslední hodokvas dohledávám na těchto stránkách v roce 2008. V průběhu toho letošního mohou návštěvníci na nádvoří zhlédnout několik divadelních, komediantských a šermířských představení, nedílnou součástí jsou jarmareční písně a v neposlední řadě také vystoupení sokolníků. Nesmí chybět řada stánků s občerstvením, otevřená je hradní kovárna, pro nejmenší příchozí jsou určeny tvůrčí dílny nebo malování na obličej, u těch větších poutá zaslouženou pozornost střelnice. Nakonec tak na místě trávíme výrazně více času, než máme původně v plánu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 183

Additional information