Javorníky (6. – 7. 9. 2014)

Od našeho posledního dvoudenního přechodu nějakého pohoří uplynul necelý půlrok, od přechodu s přespáním pod širákem už roky dva. Proto se během tohoto víkendu rozhodujeme projít pohoří Javorníky. Začínáme v sobotu kolem půl desáté vystoupením z autobusu na Bumbálce. Navigace bude tentokrát velmi jednoduchá, neboť se napojíme na červenou turistickou značku a (kromě jedné krátké odbočky) ji opustíme až na závěrečných pár kilometrů. Přibližně polovina trasy navíc vede po česko-slovenské hranici, tudíž máme k disposici další orientační body. Jedná se o typickou hřebenovou trasu – tedy střídavě nahoru a dolů, přičemž do sedel (resp. ze sedel) je klesání (resp. stoupání) mnohdy výrazně prudší.

Z již zmíněné Bumbálky se vydáváme přes vrcholy Trojačka a Beskydek (Beskydok) do Makovského průsmyku. Pokračujeme kolem Oselné a Lemešné do sedla Pindula (někdy též zvané Lemešná). Z dalšího rozcestí Pod Soliskom na chvíli opouštíme červenou, protože se po žluté jdeme podívat k jednomu z pramenů Kysuce. Dále nás čekají sedla Pod Hričovcom a Butorky. Za Butorkami krátce odpočíváme a doplňujeme energii, načež se po chvíli ocitáme na nejvyšším vrcholu pohoří Javorníky, kterým je Veľký Javorník (1071 m. n. m.). Přes sedlo Gežov a několik bezejmenných vrcholů přicházíme na Stratenec, kde se nachází rozhledna a památník třem padlým vojákům zahynuvším v závěru 2. světové války při osvobozování nedalekých Velkých Karlovic. Přecházíme několik sedel (Stratenec, Bukovina, Malý Javorník, Frňovské), která se střídají s vrcholy Javorník (Malý Javorník), Frňovské a Stolečný vrch (Stolečný). Za hotelem Portáš se nachází známé lyžařské středisko Kohútka, z kterého nás zajímá pouze horská chata s nádherným pyrenejským horským psem; ovšem my sem přicházíme kvůli večeři a doplnění tekutin. To se poněkud protáhne, a proto vhodné místo na přespání začínáme hledat až téměř za tmy. Nejdříve sice vyplašíme divoké prase, ale vzápětí jsme úspěšní, a tak se můžeme utábořit na úbočí Malého Javorníku.

Protože jsme šli spát poměrně brzy, probouzíme se kolem sedmé hodiny, tudíž již pár minut po osmé vycházíme. Stále nás vede červená a postupně se přes vrchol Javorník pod Černíkovem, rozcestí Provazné a Krkostěna a Papajské sedlo dostáváme na vrchol Makyta. Po krátké svačině pokračujeme přes Valašskou Kyčeru, Butorky a Šerklavu do sedla Radošov. Následuje další přestávka, po níž se zanedlouho ocitáme v NPR Pulčín Hradisko. Nachází se zde celá řada skalních útvarů, ale v NPR nesmíte mimo značené trasy ... s čímž bychom si hlavy nejspíše ani příliš nelámali, ale moc se nám nechce pouštět do velkých akcí s těžkým batohem a především musíme stihnout vlak. Proto se zdržujeme pouze na vrcholu nejvyššího místa hlavních Pulčínských skal zvaného Zámčisko, kde kdysi stával hrad a odkud je nádherný rozhled. Na rozcestí pod skalami opouštíme červenou a po modré scházíme do obce Lidečko. Ta je známá především nádhernými Čertovými skalami a blízkým stejnojmenným motorestem, v němž si dopřáváme zaslouženou odměnu v podobě jídla i piva. Poté se už jen přesouváme na místní nádraží a vydáváme se domů.

Hraniční kameny na rozcestí Nad Bumbálkou