Drahanská vrchovina (25. 7. – 1. 8. 2020); 1. díl

Týden po pětidenním přechodu Bílých Karpat se vydáváme na klasickou dovolenou a aplikujeme osvědčený model z minulého roku – tedy dva na sebe navazující týdenní pobyty na různých místech České republiky. Nejdříve si vybíráme Drahanskou vrchovinu, která leží severně a severovýchodně od Brna. Nejznámější část tohoto geomorfologického celku rozhodně tvoří Moravský kras. Ubytováváme se v poměrně nových apartmánech hotelu Broušek – ten se nachází na okraji městyse Sloup, ale samotné apartmány již spadají pod Šošůvku. Po vybalení všech věcí večeříme, seznamujeme se se zdejší restaurací a pochopitelně plánujeme zítřejší výlet.

Neděli zahajujeme přejezdem do Adamova, kde parkujeme nedaleko kdysi známé firmy Adast. Vycházíme Josefovským údolím po modré turistické značce nazvané Okruh Býčí skála. Proti proudu Křtinského potoka se po pár kilometrech dostáváme ke Staré (Františčině) huti. Na první pohled nás zaujme vysoká dřevouhelná železářská pec, poté obdivujeme například menší vápenné pece nebo rampy. Nachází se zde rovněž museum, my však dáváme přednost blízkému samoobslužnému lesnímu baru U Poustevníka Jáchyma. Když se dostatečně osvěžíme, pokračujeme kolem neobvyklého Pěnovcového pramene, skalního masivu s jeskyní Jáchymka a vývěru Jedovnického potoka k Býčí skále s další jeskyní. Cestou (i později) potkáváme několik památníků či pamětních desek věnovaných nejen známým osobnostem naší historie se vztahem k tomuto území, ale rovněž lidem, kteří se zasloužili o zdejší krajinu (lesníci, archeologové, paleontologové, biologové, ochránci přírody a mnozí další). Pro vše se vžilo označení Lesnický Slavín. Bohužel značná část těchto pozoruhodných jednotlivostí se nachází mimo značené trasy, kam je vstup v národních přírodních reservacích pochopitelně zakázán. Nedaleko Býčí skály procházíme jeskyní Kostelík, kterou v dávných dobách vymodeloval nedaleko vyvěrající Křtinský potok. Chvíli stoupáme po žluté, abychom se opět vrátili na modrou. U památníku Antonína Ševčíka odbočujeme neznačenou pěšinou (nyní už není ani v mapě) k vyhlídkovému Ruskému kříži. Vracíme se na značku a Schattovou cestou kolem jeskyně Nad Švýcárnou či přes vyhlídkové místo se dostáváme na rozcestí U Sedmi dubů. Opodál naleznete skalní reliéf Hlava z kamene a studánku Pod Sedmi duby. Nakonec po červené scházíme zpět do Adamova.

V pondělí začínáme cyklistickou vyjížďku nedaleko radnice v Blansku. První pamětihodností je rozhodně blízký dřevěný kostel sv. Paraskivy. Poté směřujeme podél řeky Svitavy kolem bývalého Ježkova mostu a Ježkovy strojírny. Na okraji města se napojujeme na cyklotrasu č. 5. Chvíli musíme strpět poměrně frekventovanou silnici (odměnou je někdejší Klamova huť), ovšem záhy uhýbáme na lesní cestu, kde jsme naopak úplně sami. Postupně míjíme železniční tunely, studánku Pod Novým hradem, památník Josefa Žalmana, úpravnu vody a zámek, načež se ocitáme v Adamově. Kousek nás vede č. 5077, z níž ale brzy odbočujeme po žluté turistické značce poměrně prudce vzhůru (alespoň z pohledu cyklistů). Stoupání nám zpříjemňuje několik studánek se zvířecími motivy. Z rozcestí U Kukačky mírně klesáme po červené k Novému hradu. Sice víme, že je dnes zavřený, ale nechceme si nechat ujít alespoň pohled zvenčí. Vracíme se zpět na rozcestí a dále pokračujeme k pomníku Hradské lesní silnice se slunečními hodinami. Odsud směřujeme na vrchol s neobvyklým názvem U Máchova pomníku (505 m n. m.), na němž pochopitelně naleznete památník tohoto našeho známého romantického autora. Na stěnách stavby si můžete přečíst úryvky z jeho proslulého Máje včetně mé nejoblíbenější části z III. zpěvu („Po modrém blankytu bělavé páry hynou ... šírou tu zemi, zemi jedinou!“). Po č. 5119 a následně č. 5081 sjíždíme přes Klepačov do Blanska, kde si dopřáváme koupel v bývalém lomu, prohlížíme zámek a nakonec se odměňujeme zmrzlinou.

Vraní oko čtyřlisté