Lužické hory (24.–31. 7. 2021); 1. díl

Naše druhá letošní dovolená probíhá v Lužických horách. Ubytováni jsme v chatě Pod Luží v osadě Myslivny (Horní Světlá, obec Mařenice). Po sobotním odpoledním příjezdu prozkoumáváme blízké okolí a je nám jasné, že se nám tady bude líbit.

Hned v neděli vyrážíme na první výlet. Začínáme po červené turistické značce a brzy se ocitáme na vrcholu Luž, což je nejvyšší bod Lužických hor (793 m n. m.). Vrchol se nachází na česko-německých hranicích a k vidění je zde rozhledna či pozůstatky bývalé chaty. O pár metrů níže navštěvujeme ještě Malou Luž. Scházíme po zelené na německou stranu, nicméně přibližně po kilometru se vracíme zpět na červenou. Ta víceméně kopíruje hranici a přivádí nás ke skalnímu útvaru Trojhran. Na nedalekém rozcestí Pod Ptačincem měníme značku za modrou a kolem dvou Babizen směřujeme úbočím Pěnkavčího vrchu k vyhlídkovému Pětikostelnímu kameni. Ve Stožeckém sedle odbočujeme na zelenou a pásmem bunkrů se dostáváme k Sirnému prameni, který však vlastně žádným sirným pramenem není. Další zastávku tvoří Ledová jeskyně, jež je veřejnosti běžně nepřístupná, a tak pouze nahlížíme dovnitř přes mříž a užíváme si chladného vzduchu vycházejícího z jejího nitra. Od vodní nádrže Naděje stoupáme do Horní Světlé a dále k naší chatě.

V pondělí se přesouváme do obce Sloup v Čechách a první zastávku tak pochopitelně představuje známá zřícenina skalního hradu Sloup. Poté směřujeme po červené turistické značce k lesnímu divadlu a následně k rozhledně Na Stráži. Odsud naše kroky vedou po zeleném Sloupském vyhlídkovém okruhu kolem mnoha skalních útvarů a vyhlídek (např. Hraběnčina, Hradní, Maxmiliánova, Nad Liščí dírou apod.). Pod Tureckou hlavou se napojujeme na modrý Vyhlídkový okruh kolem Bílé paní, jenž pokračuje k památné douglasce tisolisté. Měníme značku za žlutou (Svojkovský okruh) a kolem několika skalních věží se dostáváme ke zřícenině hradu Svojkov. V podhradí doplňujeme energii a – vedeni zelenou – směřujeme Modlivým dolem ke skalní kapli Panny Marie Lurdské. Za sedlem Pod Slavíčkem přecházíme opět na modrou, která nás přivádí zpět do Sloupu, v němž bych ještě zmínil Sklepní uličku, zámek či kostel sv. Kateřiny Alexandrijské.

Výhled z rozhledny Luž na Großschönau (vpravo) a Varnsdorf (vlevo vzadu) –
Horní Světlá (Mařenice), Großschönau (Waltersdorf)