Hrubý Jeseník, Rychlebské hory (14.

Situace ohledně cestování začíná být konečně celkem normální, tudíž si na období Velikonoc objednáváme ubytování v Loučné nad Desnou, konkrétně v pensionu Biograf. Ve čtvrtek ovšem nejdříve míříme do Karlovy Studánky. Prohlížíme si uměle vybudovaný vodopád a potom už vyrážíme po žluté turistické značce do údolí Bílé Opavy. Jedná se o jedno z nejkrásnějších míst našeho druhého nejvyššího pohoří a navíc jsme zde téměř sami, tudíž si výlet patřičně užíváme. Z jarního města se okamžitě ocitáme v zimní přírodě s množstvím sněhu i ledu a nakonec tak přijdou vhod nesmeky. Z údolí směřujeme po modré k chatě Barborka, u níž se napojujeme na hlavní tah z Ovčárny na Praděd, což znamená mírně zvýšený počet turistů. Za pár desítek minut úspěšně dobýváme samotný vrchol (1491 m n. m.). Nejdříve vyjíždíme nitrem vysílače na vyhlídkovou plošinu a následně obědváme ve zdejší restauraci, přičemž nás obzvlášť potěšil zelený velikonoční speciál. Sestupujeme k chatě Ovčárna a autobusem sjíždíme do sedla Hvězda. Posledních pár set metrů chůze a jsme zpět v Karlově Studánce. Kromě ochutnávky pramene Petr si dopřáváme sladkou tečku v Lázeňské cukrárně.

V pátek ráno přejíždíme do Branné. Po zaparkování v centru obce si prohlížíme náměstí i nedaleký zámek a hrad Kolštejn. Naučnou stezkou Pasák scházíme kolem Mariánského pramene a skalního masivu k nádraží. Za zmínku stojí zrekonstruovaná budova bývalé železniční vodárny, v níž se nyní nachází museum. Stoupáme k výklenkové kapličce, která je oproti mé předchozí návštěvě krásně opravená. Po dalším kilometru se ocitáme v přírodní památce Pasák, která láká především na skalní útvary Pasák a Kovadlina. Pokračujeme přes Přední a Zadní Alojzov, v němž opouštíme naučnou stezku a po zelené značce směřujeme do zaniklé obce Josefová. V této někdejší sklářské osadě se kromě ruin několika domů a školy nachází i kaple, kříž a most bývalé lesní železnice. Na říčce Hučavě obdivujeme malý vodopád s peřejemi. Zanedlouho tok Hučavy opouštíme a neznačenou cestou přicházíme na Volskou louku, z níž nás žlutá přivádí k hájovně s neobvyklým jménem Banjaluka. Po zelené se kolem několika skalních útvarů vracíme do centra Branné, kde obědváme v restauraci minipivovaru Kolštejn.

Devětsil bílý