Girová (15. 8. 2023)

Po jednodenním odpočinku mě dnes čeká další vyjížďka na kole. Ve srovnání s víkendovou rovinatou etapou v údolí řeky Bečvy přidávám spoustu výškových metrů a také hodně terénních úseků. Začínám na parkovišti u hřbitova v Jablunkově a zanedlouho si prohlížím kostel Božího těla. Po cyklotrase č. 56 odjíždím přes Bocanovice do Milíkova. Tady odbočuji na 6085 a na okraji Bystřice potom na 6088. Za chvíli se ocitám v Hrádku, v němž začíná první ze dvou dnešních velkých stoupání. Kolem pomníku Wincentyho Witose se dostávám ke zvoničce sv. Isidora. Okolo ní jsou rozestavěny kameny s jednotlivými znameními zvěrokruhu, o pár desítek metrů dále roste Alej dobra, která připomíná dobré skutky obyvatel Jablunkovska. Dostávám se na hřeben (trasa se mění na 6086), následuje posledních pár desítek výškových metrů a ocitám se na vrcholu Filipka s výrazným trojmezním kamenem (Hrádek, Návsí, Nýdek). Prudký sklon se konečně narovnává a typickým hřebenovým nahoru–dolů překonávám několik dalších vrcholů bez jmen i s nimi (Čupel, Konihlava), přičemž všechny mají vzácně vyrovnanou nadmořskou výšku mezi 750 a 780 metry. Nakonec mě čeká ještě jedno výraznější stoupání na nejvyšší bod dnešního výletu – Kamenný vrch (912 m n. m.). Jeho jméno rozhodně nevzniklo náhodou, protože několik set metrů dlouhý sjezd k vyhlídce nad osadou Bahenec je natolik posetý kameny, že dva polští cyklisté na celoodpružených elektrokolech se mě nedůvěřivě ptají, jestli jsem ten úsek skutečně jel (zřejmě neví, že své trekové kolo s gravelovými plášti jsem už dávno prohlásil za horské). Následuje pohodový asfaltový sešup do Písku. Po krátké rovině v údolí Olše odbočuji v Bukovci z č. 56 na 561, čímž začíná druhé (a poslední) dnešní stoupání. U rozcestí Na Dílku opouštím cyklotrasu a krátkým rovinatým úsekem mířím do osady Komorovský Grúň (pomezí Bukovce a Hrčavy). V ní se napojuji na červenou turistickou značku, kterou za stejnojmenným vrcholem opouštím a neznačenou pěšinou se dostávám na 840 metrů vysokou Girovou (někdy též Gírová). Pod ní stojící chata Gírová nabízí (mimo jiné) výborný guláš, čemuž se po čtyřech pětinách výletu (a před závěrečným sjezdem) nedá odolat. Pokračuji po červené k chatě Studeničné, kde cesta opět získává trochu uhlazenější charakter (stává se totiž cyklotrasou 6080). Kolem dvou kaplí na okraji Písku (Panny Marie Královny a sv. Jana Nepomuckého) sjíždím k Olši a vracím se na výchozí místo.