Kašubsko – Polsko (13.–21. 7. 2024); 2. díl

Ve středu nás možná poněkud překvapivě na cyklistické dovolené čeká pěší výlet. Přejíždíme do města Łeba, které lze považovat za vstup do Słowińskiego Parku Narodowego. Parkujeme v osadě Rąbka na břehu jezera Łebsko, kupujeme vstupenky a následně už vyrážíme po zelené značce (vede souběžně s červenou). I zde se objevuje námi tolik neoblíbený vláček vozící líné turisty, nicméně tady se alespoň jedná o vozidlo na elektrický pohon; navíc turistická značka vede lesem vedle cesty, tudíž se s přítomností zmíněného dopravního prostředku jakž takž smiřujeme (alespoň jsme v lese sami). Prvním zajímavým místem je někdejší zařízení na odpalování raket. Nacházíme zde malé museum, několik raket či jejich maket, další předměty související s II. světovou válkou, spoustu informací nebo pozůstatky radarů. Nesmí chybět ani stánky s občerstvením a se suvenýry. Nás by více lákala zdejší rozhledna, která je ovšem v natolik havarijním stavu, že vstup na ni už není umožněn. Pokračujeme k hlavnímu cíli naší dnešní procházky. Tím jsou písečné duny (též označované jako pohyblivé duny) s názvem Wydma Łącka. Když se dostatečně vynadíváme, odbočujeme na mořské pobřeží. Po pláži se pomalou chůzí dostáváme zpět k Łebě. Chvíli odpočíváme a koupeme se, načež kolem ruin kostela sv. Mikuláše směřujeme do lanového parku. Po otestování svých schopnosti se odměňujeme pozdním obědem v blízké restauraci Villa Sobolski. Následují poslední dva kilometry, během nichž stojí ještě za zmínku malý lesní hřbitov nebo kaplička sv. Barbory.

Čtvrtek už opět věnujeme vyjížďce na kole. Začínáme ve známém městě Gdynia u nákupního centra v části Orłowo. Po černé turistické značce stoupáme k rozhledně Kolibki. Ta se svou konstrukcí (především vyhlídkové plošiny) podobá Kaszubskiemu Oku a zcela zdarma umožňuje výhledy nejen na Gdyniu, ale i na Sopot a vzdálenější Gdańsk. Pokračujeme po žluté, ale na okraji Rodinného parku odbočujeme na lesní pěšinky, tudíž nás čekají docela náročné terénní úseky. Napojujeme se na cyklotrasu TPK (Trójmiejski Park Krajobrazowy) a zanedlouho musíme obcházet následky předvčerejší bouře v podobě popadaných stromů. Horší situace je u osady Gołębiewo, kde nás situace po delším hledání nakonec donutí k cestě přes zahradu jednoho ze zdejších domů. Následně už je vše v pořádku, pročež si užíváme krásné lesní cesty, až se ocitáme nad Oliwou (Gdańsk). Na Kościuszkově hoře si prohlížíme památník připomínající vítězství nad švédskou flotilou v roce 1627. Na sousedním vrcholu Pachołek stojí rozhledna, jejíž návštěvu si pochopitelně nemůžeme nechat ujít. Sjíždíme do Oliwy, kde kromě zámku s exposicí Národního musea v Gdańsku (oddělení moderního umění) největší pozornost poutá katedrála Nejsvětější Trojice, Panny Marie a sv. Bernarda. Zdejší varhany (dvoje) jsou natolik pověstné, že se zde konají koncerty či přímo festivaly varhanní hudby. Návštěvníky určitě zaujme, že během hry se postavy andělů pohybují. Nástroj dokonce zmiňuje Karel Kryl ve své písni Varhany v Olivě (Ve jménu humanity). Po prohlídce kostela následuje oběd v blízkém občerstvení Przy Potoku. Poté postupně vystřídáme několik barev stezky TPK (žlutá, černá, fialová), abychom se dostali do Matemblewa (Gdańsk), kde obdivujeme kostel Panny Marie Těhotné* s blízkou křížovou cestou a papežským oltářem (připomínka návštěvy Jana Pavla II.). Modrá TPK směřuje do Brętowa, odkud pokračujeme přes Gdańsk po místních cyklostezkách, přičemž se nestačíme divit, jak je systém zdejších tras pro cyklisty propracovaný. O tom se všem našim velkým městům, která si hrají na přátelská vůči cyklistům, může jen zdát. Přestože se pohybujeme v blízkosti hlavních tahů městem (a několikrát přes ně přejíždíme), ani chvíli se neobáváme nebezpečí ze strany aut, natož chodců, nemusíme přemýšlet, kudy dál, stezky nekončí uprostřed ničeho (nebo ještě hůře uprostřed silnice), jak je u nás často běžné. Přes park Ronalda Reagana se nakonec dostáváme na mořské pobřeží. Záhy přijíždíme do Sopot, ovšem vzhledem k velkému počtu lidí se zde moc nezdržujeme a postupně míříme zpět.

* Omlouvám se za případný nepřesný překlad, nicméně se mi nikde nepodařil najít český ekvivalent polského názvu Matki Bożej Brzemiennej.

Křižák obecný