Ostrý, Smrčina, Ropice (31. 7. 2024)

Z cyklistické dovolené jsme se vrátili už téměř před dvěma týdny, tudíž mi nějak začínají cukat nohy. Jako protiklad nepříliš kopcovité přímořské krajině u Baltského moře plánuji hned tři beskydské hory s výškou přes 1000 metrů. Vyjíždím od evangelického kostela v Gutech (Třinec). Trasou č. 56 se přesouvám do Oldřichovic, za nimiž začínám stoupat po 6083 kolem někdejší chaty Kozinec k chatě Ostrý. Modrá turistická značka vede na samotný vrchol (1044 m n. m.). Vracím se k chatě, v níž doplňuji energii. Pokračuji na rozcestí Kalužný, kde odbočuji směrem k vrcholu Smrčina (1015 m). Jedná se o jednu z nejméně známých a navštěvovaných beskydských tisícovek a je přístupná jen po neznačené lesní pěšině, na níž je bohužel vidět, že zde moc lidí nechodí; některé části jsou dokonce pod vodou. Naštěstí sjezd už je podstatně lepší. U rozcestí Ropice se napojuji na červenou značku, která směřuje na stejnojmenný vrchol. Ten se s výškou 1083 metrů stává nejvyšším bodem mého dnešního putování. Klesám do sedla Šindelná, odkud se již opět nechávám vést cyklotrasou 6083. Kolem chaty Ropička se dostávám nad Řeku, kde odbočuji na č. 6150. Tu však ještě před sjezdovkou opouštím a neznačenou lesní cestou jedu postupně úbočím Příslopu, Velkého Lipového, Ropice, Šindelné a Javorového. Z Gutského sedla definitivně mířím po zelené značce do Řeky. V restauraci Grunt obědvám a poté mám před sebou už jen poslední tři kilometry.