Po několika výletech v Ostravě a jejím okolí se dnes rozhodujeme pro vzdálenější lokalitu. Už téměř devět let totiž uplynulo od naší návštěvy fotogenických ledopádů v Pulčíně (část Francovy Lhoty). Letos jsou k vidění o pár týdnů dříve než v průběhu předchozích zim, neboť k vytvoření ledopádů paradoxně potřebujete nejen mráz, ale i teplo – je nutné, aby sníh přes den roztál a potom při (obvykle nočním) ochlazení tekoucí či kapající voda zmrzla, čímž vytvoří ledové útvary. Těch plusových teplot přitom letošní zima nabízí docela hodně. Vycházíme z parkoviště u jedné ze zdejších hospod a kolem informačního centra a kaple sv. Ducha se dostáváme na cyklotrasu 6117. Již zmíněné střídání teplot způsobilo, že – ačkoliv nikde není žádný sníh – cesta je na dlouhých úsecích pokrytá souvislou vrstvou ledu, což činí putování poněkud náročnější a někdy i docela zábavné. U turistického přístřešku odbočujeme na neznačenou pěšinu, která nás brzy přivádí ke skalnímu útvaru Propadlý hrad. Ten sice leží pár desítek metrů za hranicí národní přírodní reservace a je tedy běžně nepřístupný, ale v průběhu zimních měsíců povoluje výjimka turistům vstup, aby mohli obdivovat krásy přírody ... je to sice vlastně jen zmrzlá voda, ale vypadá nádherně. Netradiční hnědé zbarvení některých exemplářů není způsobeno hlínou, ale přítomností tzv. sněžných řas. Když se dostatečně vynadíváme, ještě kousek stoupáme k modré a červené turistické značce, které nás brzy přivádí zpět na cyklotrasu 6117. Tu však vzápětí opouštíme neznačenou cestou kolem vrcholu Obecnice a následně zvolna klesáme do Francovy Lhoty. Procházíme obcí, napojujeme se na červenou a stoupáme do zpátky Pulčína. Výlet zakončujeme obědem U Vilíka.

Podrobnosti
Zobrazeno: 751

 Zatímco náš cyklistický výlet předposlední den loňského roku lze počasím zařadit spíše do jarních nebo podzimních vyjížděk, dnes se ranní teploty pohybují kolem tří stupňů pod nulou a v průběhu dne se jen nepatrně dostávají do plusových hodnot. Navíc je značná část trasy pokrytá sněhem, což mi ovšem nebrání vyjet z parkoviště u Hornického musea v Landek Parku v Ostravě-Petřkovicích. Po cyklotrase G mířím do Koblova a dále přes Antošovice do Šilheřovic. Z Rothschildovy aleje odbočuji neznačenou cestou do zámeckého parku se známým golfovým hřištěm. Kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie stoupám po trase č. 6093 na vyhlídkové místo U Křivé lípy, od něhož pokračuji na okraj Darkoviček (část Hlučína). Prohlížím si pěchotní srub Alej i blízké tanky T-34. Už na území Darkovic potom leží pěchotní sruby Orel, Jaroš či František, přičemž v blízkosti posledně jmenovaného cyklotrasa získává číslo 6094. Na okraji Vřesiny se z ní stává č. 6091 a míří do blízkého lesa. V něm stojí za zmínku studánka Juliánka, a to už se nacházím v Kozmicích. Ze samotné obce mě ještě čeká odbočka k Zuzančině kapličce se smírčím křížem a blízkou křížovou cestou. Vracím se na trasu 6093, jež mě přivádí zpět do Darkoviček. V kapli Panny Marie Nanebevzaté obdivuji dřevěný betlém a poté už po č. 5 neomylně směřuji do Hlučína. Postupně míjím městské hradby, kostel sv. Jana Křtitele a zámek, abych trasou 6185 odjel do údolí Jasénky. Nejvýraznější dnešní stoupání mě vede do hlučínské části Bobrovníky. Poté už následuje jen závěrečný sjezd do Petřkovic.

Podrobnosti
Zobrazeno: 666

 Po nenáročné procházce v okolí Ostravy minulý víkend se dnes už vydáváme na regulérní horský výlet. Začínáme u koliby Pod Stolovou v Kunčicích pod Ondřejníkem, odkud po žluté turistické značce stoupáme na cyklotrasu Radegastův okruh 5. Úbočím Velké Stolové se dostáváme na rozcestí Vyrubanina, na němž se napojujeme na zelenou. Ta nás vede proti vodnímu toku Bystrá k Bystrému vodopádu. Tady se stoupání stává o něco prudším a kolem dalšího vodopádu míří do sedla Tanečnice. Měníme značku za červenou a záhy se ocitáme u vrcholu Skalka. Závěrečný strmý úsek nás přivádí na čtvrtý* nejvyšší beskydský vrchol, tedy Čertův mlýn (1206 m n. m.) s nedalekým fotogenickým skalním útvarem Čertův stůl. Chvíli odpočíváme a svačíme, načež sestupujeme do sedla Kněhyně. Tady si prohlížíme dvojici pomníků a následně klesáme na rozcestí pod Malou Stolovou. Odsud nás vede žlutá kolem chaty a studánky Leopoldka do koryta Stolovce, které přibližně po dvou kilometrech končí u parkoviště, na němž jsme ráno začínali. Závěr výletu obstarává pozdní oběd v již zmíněné kolibě.

Podrobnosti
Zobrazeno: 808

 Prvním navštíveným koncertem letošního roku se stává hned na začátku ledna vystoupení čím dál populárnějšího Jiří Krhuta v ostravském divadle Mír. Ačkoliv je tento zpěvák, bavič či textař známý především ze spolupráce se Štěpánem Kozubem a Barbarou Kanyzovou, nesmíme zapomínat ani na jeho úspěšnou sólovou kariéru, tedy třeba desku Čapkárna nebo pořad Varieté. Dnes nám představuje své písně nejen ze zmíněné desky (Čapkárna, Chlap nepochopí, Ostravo něžná), ale i ze společného alba s Kozubem Prásknu bičem (Michaela, Dám ti napít, Abys mi neutekla nebo Dělej si, co chceš). Vše doplňují další skladby, jako třeba vtipná Na Lysé hoře, bilanční Zatahuju pupek, hymna Para hokej song či ukolébavka Pro Anežku (Když spíš). Nesmí chybět ani obvyklé vtipy a různé historky. Prostě povedený večer se vším všudy ... včetně následné autogramiády. Jenom škoda, že připravované album má už několik měsíců zpoždění.

Podrobnosti
Zobrazeno: 589

 Počasí nám tento víkend není příliš nakloněno, tudíž na výlet míříme až v neděli a navíc si vybíráme poměrně nenáročnou procházku. Začínáme na parkovišti Na Honculi (pomezí ostravských částí Polanka nad Odrou a Stará Bělá). Vycházíme po stezce značené symbolem zeleného listu. Postupně míjíme polanecké (polanské) rybníky Nová Louka, Velký Budní, Velký Vaček a Kačírek, načež se napojujeme na červenou turistickou značku. Tu však vzápětí opouštíme a přes Blücherův les míříme k rybníkům jistebnickým (Kukla, Oderská Kukla, Prosňák, Oderský a Křivý). Od toho největšího (Bezruč) míříme po zelené do Bezručovy Osady (Jistebník). Restaurace U Matěje je podle očekávání zavřená, pročež se vydáváme po červené na zpáteční cestu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 724

 Volný den je škoda nevyužít k výletu, tudíž nás už třetí den po sobě čeká fyzická aktivita. Parkujeme v Komorní Lhotce u hotelu Säntis a po modré turistické značce směřujeme podél vodního toku Ráztoka do centra obce. Tady si postupně prohlížíme památník 30. výročí osvobození Československa, dřevěnou zvoničku a evangelický kostel s přilehlým hřbitovem. Po žluté začínáme stoupat kolem zdejší známé sauny. Na úbočí Prašivé míjíme studánku Na Hranici a zanedlouho přicházíme k populární chatě Prašivá. Jak avizovala na svých webových stránkách, má dnes zavřeno, což znamená, že musíme vzít zavděk vlastními zásobami. Po krátkém občerstvení se necháváme vést červenou a brzy se ocitáme na samotném vrcholu Prašivá. Nejvyšším bodem dnešního putování se ovšem zanedlouho stává 872 metrů vysoký Čupel. Sestupujeme na rozcestí Kotař, z něhož odbočujeme na modrou, která klesá zpět k autu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 574

 Po čtyřech letech se zase vydávám fotit novoroční ohňostroj, který vždy první lednový den pořádá obvod Ostrava-Jih na kruhovém objezdu v Hrabůvce. Jedná se o jediný oficiální ohňostroj na území Ostravy a stejně jako každý rok jej sledují tisíce spokojených diváků. Na úvod zazní hymna a potom už sledujeme, jak přibližně půl milionu korun během patnácti minut vyletí do vzduchu. Podívaná je to hezká, ale tak nějak mám neodbytný pocit, že by se ty peníze daly využít smysluplněji. Na rozdíl od minulých let se tentokrát nad ostatní nepovyšuji a k fotografování si vybírám místo na zemi. To znamená, že v některých záběrech překážejí stromy a také lampy, které někdo zapomněl vypnout. Při případné příští dokumentaci se tak pravděpodobně vrátím k osvědčenému nadhledu. 

Podrobnosti
Zobrazeno: 509

 Máme za sebou další rok a vy již zajisté netrpělivě čekáte na statistiky loňského počasí. Všechny údaje jsem získal ze stanice Eurochron EFWS 2900. Ta naměřené hodnoty průběžně ukládá na meteorologických serverech, díky čemuž lze poměrně snadno vytvořit různé přehledy. Nejdůležitější údaje (teplota, tlak, srážky a rychlost větru) jsou rovněž zobrazeny graficky. Skutečným meteorologům připomínám, že stanice je částečně kryta domem, což může některé hodnoty mírně ovlivnit. Ve srovnání s předešlým rokem byl ten loňský v průměru o 0,7 °C teplejší a stal se tak nejteplejším rokem v historii měření. Abych byl přesný, v roce 2019 mám ještě přibližně o stupeň vyšší průměr, nicméně tam jsem začínal až od února a chybí tak chladný leden, který by určitě průměrné hodnoty výrazně snížil, tudíž se to těžko srovnává. Maximální ani minimální teploty pak rekordy zdaleka neatakovaly. Dále bych chtěl upozornit na nejnižší dosažený tlak.

Podrobnosti
Zobrazeno: 655

 Po včerejším tradičním silvestrovském výstupu na Smrk nás dnes čeká neméně tradiční novoroční procházka na ostravskou haldu Ema. Jednu drobnou změnu ale přeci jen děláme – kvůli rannímu deštivému počasí vyrážíme až odpoledne. Parkujeme u Slezskoostravského hradu a hned na startu se náš počet neočekávaně téměř zdvojnásobuje. U kostela sv. Josefa se napojujeme na žlutou značku, která nás kolem největšího ostravského hřbitova pozvolným stoupáním přivádí pod nejznámější ostravskou haldu. Následuje posledních pár výškových metrů a ocitáme se na vyhlídkovém vrcholu. Jak už to tak bývá, náš pozdní příchod má jednu nevýhodu a jednu výhodu. Nevýhoda spočívá v tom, že už zde není nikdo, kdo by rozdával pamětní pohlednice. Výhodu pak spatřuji v jiné poloze slunce, jehož protisvětlo umožňuje poněkud odlišné vyznění fotografií než v minulých letech ... i když je na nich pochopitelně to samé ... taky co chcete pořád fotit, že... Sestupujeme kolem galerie v přírodě Gengur, pozorovatelny (Einmannbunker) na Františkově a Keltičkovy kovárny ke slezskoostravské radnici, odkud je to už jen kousek na výchozí místo.

Podrobnosti
Zobrazeno: 481