Hlavní menu

Můj deník

 Po několika pěších výletech si říkám, že nastal nejvyšší čas opět vytáhnout kolo. Vyjíždím z Vendryně po cyklotrase 10 do Bystřice, kde si prohlížím dřevěný kostel Povýšení sv. Kříže. Pokračuji po č. 6087 do Nýdku (další dřevěný kostel, tentokrát sv. Mikuláše, evangelický kostel, památník obětem II. světové války), odkud mě chvíli vede zelená turistická značka, nicméně u osady Střelmá odbočuji na neznačenou lesní cestu, která vytrvale stoupá až pod chatu Čantoryje. Tady se napojuji na žlutou a pokračuji ve výstupu na česko-polský vrchol Velká Čantoryje (995 m n. m.). Nemohu si nechat ujít výhledy ze stejnojmenné rozhledny ani drobné občerstvení v jednom ze zdejších stánků. Po zelené se přesouvám na Czantoria Mała – ta už leží výhradně na území našich severních sousedů, proto ten polský název. Částečně po žluté a částečně neznačenou pěšinou klesám na trasu 256Y, již vzápětí měním za 132 a poté za 257S. Přes obce Cisownica, Kozakowice Dolne a Kozakowice Górne (to už jsem na 24C) se dostávám do Goleszówa. Tady si prohlížím dvojici kostelů, z nichž mě více zaujme ten sv. Michaela Archanděla s nádhernými vitrážemi. Odjíždím do Dzięgielówa, u někdejšího zámku se vracím na 256Y a pozvolna mířím k hranicím. Ještě před jejich překročením odbočuji do Včelího městečka a poté se už definitivně přesouvám na území naší republiky. Trasa mění číslo na 6085 a míří přes třineckou část Dolní Líštná k nemocnici. Sjíždím k Olši a podél jejího toku se po č. 10 dostávám zpět do Vendryně.

Podrobnosti
Zobrazeno: 50

 Dnes se nám na výlet z různých důvodů moc nechce, a tak se alespoň vydáváme do ostravského Trojhalí Karolina na putovní výstavu s názvem Dino Expo & Show. Jak je patrné z pojmenování akce, návštěvníci se setkají především s několika modely dinosaurů, přičemž některé jsou i pohyblivé. Počet exponátů pochopitelně nemůžete srovnávat například s DinoParkem v Doubravě, nicméně milovníci těchto vyhynulých „strašných ještěrů“ si určitě přijdou na své. K vidění je například Carnotaurus, Allosaurus nebo Pachycephalosaurus, za pozornost určitě stojí „řez“ dinosaurem, pro menší příchozí je určena jízda na vybraném dinosaurovi. Nesmíme zapomenout ani na doprovodnou výstavu pavouků a dalších roztomilých živočichů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 54

 Pokračujeme ve střídání sobotních a středečních výletů, tudíž dnes opět vycházíme až odpoledne (protože je pracovní den). Tentokrát začínáme na parkovišti Ráztoka (Trojanovice) a po zelené turistické značce stoupáme úbočím Mjaší na radhošťský hřeben. Odbočujeme na modrou, která míří na 1129 metrů vysoký Radhošť. Nemůžeme minout dřevěnou kapli sv. Cyrila a Metoděje ani sousoší obou světců. V restauraci blízkého hotelu Radegast nás čeká zasloužená odměna a následně už jdeme přes vedlejší vrcholy Radegast Z2 a Z1 k soše pohanského boha Radegasta ... tedy přesněji řečeno ke kopii původní sochy, neboť originál Albína Poláška se nachází v budově frenštátské radnice. Odsud je to již jen kousek do nejznámějšího beskydského sedla – Pustevnám se někdy kvůli značnému turistickému ruchu přezdívá „beskydský Václavák“, nicméně vzhledem k pracovnímu dni a poměrně pozdní hodině se zde nachází jen pár jedinců. V jedné ze zdejších chat se občerstvujeme, načež hledáme Pískosvět – soubor pískových soch znázorňujících ohrožené zvířecí druhy Afriky. Zatímco místní přehlídku ledových soch jsme navštívili už několikrát, u těch pískových se jedná o naši premiéru. Některá díla jsou bohužel poškozena silnými dešti, některá méně inteligentními jedinci druhu Homo sapiens. I to, co se zachovalo, však rozhodně stojí za zhlédnutí. Pod bývalou lanovkou prudce klesáme do údolí Velké Ráztoky a podél jejího toku se vracíme zpět na Ráztoku.

Podrobnosti
Zobrazeno: 58

 Dnešní výlet původně plánujeme z Bumbálky (Bílá/Makov), nicméně po zjištění skutečnosti, že zde začíná Beskydský Ultra Trail, tudíž by byl problém s parkováním, měníme místo našeho startu na Velké Karlovice. Tady se ovšem na parkovišti u koupaliště (a v širokém okolí) koná pouť. Bryskně nacházíme volná místa pod skiareálem Kyčerka a konečně vycházíme. Kolem dřevěného kostela Panny Marie Sněžné a sousedního domu, který si zahrál v seriálu Doktor Martin, se dostáváme na cyklostezku 6020/2. Ta nás vede do osady Miloňov, v níž nejdříve míjíme oboru s daňky a jeleny, načež se zastavujeme v samoobslužném baru. Z rozcestí Miloňov pokračujeme po žluté značce pod vrchol Polana, kde se nám otevírají první výhledy. Brzy se napojujeme na červenou a ta nás přivádí na samotu Jezerné (Horní Bečva). Ve zdejším Valašském okénku doplňujeme tekutiny i energii a následně hřebenovou trasou směřujeme na vrchol Soláň (861 m n. m.). V osadě Čarták si prohlížíme dřevěné sochy, galerii v centru Zvonice a za chvíli také hotel Soláň s kapličkou a dřevěnými sochami malířů Karla Hofmana a Aloise Schneiderky. To už jsme na zelené značce, která klesá do Jezerného (Velké Karlovice). V hospůdce Hobovka si dopřáváme další občerstvovací přestávku a poté se už vracíme na výchozí místo.

Podrobnosti
Zobrazeno: 55

 Vzhledem k pracovním povinnostem některých turistů vycházíme až téměř ve čtyři hodiny odpoledne z parkoviště u někdejšího hotelu Petr Bezruč v Malenovicích. Stoupáme po zelené značce na rozcestí Hradová, z něhož jdeme po modré ke známé mohyle Ivančena a dále úbočím Malchoru na stejnojmenné rozcestí. Posledních pár desítek výškových metrů vede po žluté někdejší severní sjezdovkou až na vrchol Lysé hory. Po nezbytných výhledech, fotografiích a oslavách sedáme do Bezručovy chaty, kde si dopřáváme zaslouženou odměnu. Sestupujeme po červené na Lukšinec a následně po žluté kolem přírodní památky Ondrášovy díry a hostince U Veličků ke studánce U Korýtka. Odsud pokračuje zelená značka, načež asfaltová silnice definitivně končí na výchozím místě.

Podrobnosti
Zobrazeno: 77

 První pěší výlet po dvojici cyklistických dovolených začínáme na parkovišti v osadě Samčanka (Staré Hamry). Sotva vystoupíme z auta, začíná pršet ... a prší dlouho ... a prší vytrvale. No nic, nasazujeme bundy a scházíme do údolí Velkého potoka. Napojujeme se na žlutou turistickou značku, která vede kolem nefungujícího hotelu Srdce Beskyd na rozcestí Kociánka. Měníme značku za modrou a mlhavým lesem jdeme na rozcestí Mečová. Chvíli přemýšlíme, zda odbočit na blízký Martiňák, nicméně nakonec po červené míříme přes samotu Zadní Mečová do sedla Kladnatá. Tady nás čeká opět žlutá, kterou však po pár stech metrech opouštíme a neznačenou lesní cestou stoupáme na vrchol Trojačka (987 m n. m.). Vracíme se na značku, která klesá korytem bezejmenného vodního toku (přítok Červíku). Sestup je vzhledem k deštivému počasí a blátivému povrchu na některých místech poměrně dobrodružný, ale nejedná se o nic, co by se nedalo zvládnout. U Klepačky už máme před sebou asfaltovou cestu a ta nás přivádí zpět na Samčanku, kde v restauraci Bowling obědváme.

Podrobnosti
Zobrazeno: 78

 Při návratu z jihočeské dovolené se zastavujeme v Rosicích nedaleko Brna. Předmětem našeho zájmu je především zdejší zámek. Ten nabízí dva prohlídkové okruhy, které se každou hodinu pravidelně střídají. Na nás vychází ten Žerotínský, což znamená, že nás čeká například erbovní sál, jídelna, ložnice, krbový salonek, rokokové pokoje nebo orientální salonek. Nedílnou součást okruhu tvoří exposice rosického skla, opomenout nesmíme ani venkovní arkády se sgrafitovou a reliéfní výzdobou nebo zámecký park. V někdejší šatlavě ještě navštěvujeme výstavu Se lvem na čepici II. – u příležitosti 80 let od ukončení II. světové války si příchozí mohou nejen prohlédnout zbraně, uniformy či vyznamenání, ale také přečíst informace o protiněmeckém odboji.

Podrobnosti
Zobrazeno: 72

 Ve čtvrtek nejdříve jedeme autem do Kaplice. Odsud se vydáváme podél Malše, záhy však odbočujeme přes kaplické části Žďár a Pořešinec do Pořešína, v němž navštěvujeme zříceninu stejnojmenného hradu. Prohlídku si zpestřujeme kvízem, za jehož úspěšné vyřešení nás čeká truhla s pokladem. Po silnici klesáme do údolí Malše, ovšem vzápětí zase míříme vzhůru do Besednice, kde stojí rozhledna Slabošovka. Po trase 1128 míříme do Ločenic, v nichž obědváme. Další zastávku představuje Svatý Jan nad Malší – museum loutek sice vynecháváme, ale zkoumáme kostel sv. Jana Nepomuckého a dvojici pomníků. Prudký sjezd po zelené nás přivádí do části s názvem Sedlce. Odsud vede modrá přes louky a lesy ke zřícenině hradu Velešín (stojí na ostrohu nad vodní nádrží Římov). Lesní pěšinou se dostáváme na trasu 1018, která směřuje do Římova. Tady si postupně prohlížíme hráz zmíněné vodní nádrže, plastiku Sluneční hodiny před budovou Povodí Vltavy, železniční museum Roubenka a nakonec známý poutní areál (kostel sv. Ducha, loretánská kaple, museum poutnictví, lípa Jana Gurreho). Odjíždíme po 1198 do Velešína, kde se nám do cesty postaví cukrárna Moka. Následně nás č. 1199 přivádí na okraj Zubčic, odkud pokračujeme neznačenou cestou, zelenou a modrou značkou do Omleničky (část Omlenice). To už nás čeká jen posledních pár kilometrů po 1188 do Kaplice.

Podrobnosti
Zobrazeno: 78

 Úterní výlet zahajujeme opět přímo z ubytování, když po cyklotrase 34 klesáme k Zevlovu mlýnu. Zdejší pivovar je sice lákavý, ale máme za sebou teprve necelé dva kilometry, tudíž si pouze prohlížíme historické traktory a další zemědělské stroje. U kempu Veveří odbočujeme na neznačenou cestu a míříme k bývalé obci Mýtiny. Kromě ruin domů stojí za zmínku dvojice opravených kaplí a opodál také soška Panny Marie na podstavci někdejšího kříže. Přijíždíme do Horní Stropnice, kde se vracíme na č. 34 stoupající do místní části Dobrá Voda. Součástí poutního areálu je kostel Panny Marie Těšitelky, pramen nebo umělecké dílo Tady a teď Davida Farrella. Pokračujeme přes Hojnou Vodu a Staré Hutě na úbočí Cikánského vrchu. Napojujeme se na trasu Novohradsko-Doudlebsko, kterou střídáme s červenou turistickou značkou. V Benešově nad Černou se zastavujeme v cukrárně Věneček na oblíbenou kombinaci káva + zákusek. Přes Klení směřujeme do Kamenné, odkud vede 1128 do Žumberka (Žár). Nejdříve obdivujeme dřevěné sochy (převážně znamení zvěrokruhu) a poté absolvujeme kompletní prohlídku tvrze (exposice Historie tvrze, Skleněný poklad, Lidový malovaný nábytek, Osobnosti Novohradska, Řemesla pod Novohradskými horami). Plánovanou návštěvu pivovaru nám hatí skutečnost, že nemají žádné pořádné jídlo. Vzhledem k tomu, že je nejvyšší čas na oběd, bereme nakonec zavděk restaurací sousedního penzionu Marie. Dnes již použitá trasa Novohradsko-Doudlebsko nás přes několik malých osad či částí obcí přivádí na okraj národní přírodní památky Terčino údolí. Od tvrze Cuknštejn jedeme kolem zříceniny Modrého domu ke Stropnickému vodopádu, načež se přes Lázničky vracíme „domů“.

Podrobnosti
Zobrazeno: 83

 Ze severu Čech se přesouváme na jejich jižní okraj, konkrétně do města Nové Hrady, přičemž počet cyklistů zvyšujeme na pět. Na první výlet vyrážíme v neděli přímo z ubytování. Sjíždíme na modrou turistickou značku, která nás vede kolem několika rybníků na cyklotrasu 1046. Z ní brzy odbočíme do Bukové (Olešnice), odkud pokračujeme po stezce Paměti Slepičích hor do Hrádku (Trhové Sviny). Nejdříve si prohlížíme někdejší Martinský mlýn, který dnes funguje jako ubytovací zařízení. Poté si dopřáváme drobné občerstvení v samoobslužném baru Osvěžovna pod lípou. Na náměstí v Trhových Svinech ochutnáváme zdejší zmrzlinu a po č. 1123 míříme ke skanzenu Buškův hamr. Nejprve sháníme něco do žaludku, následně už pochopitelně absolvujeme komentovanou prohlídku této zajímavé technické památky. Přes místní části Nežetice a Rankov jedeme do Ostrolovského Újezdu. Krátce odbočujeme na okraj Trocnova (Borovany) – kromě míst spojených se jménem Jana Žižky máme zájem i o sousední archeoskansen. Do aktuální prohlídky se však už nevejdeme a na další se nám nechce hodinu čekat, tudíž si areál prohlížíme pouze zvenčí. Vracíme se na trasu 1123 a míříme do Borovan. V jedné ze zdejších restaurací obědváme a následně odjíždíme po č. 1050 do Hluboké u Borovan. Navigace nás vede přes místo s honosným názvem Residence Safari Resort. Vzhledem ke skutečnosti, že za pouhý průjezd bychom museli zaplatit plnohodnotné vstupné jako za celodenní návštěvu, se s díky otáčíme a k železniční stanici Jílovice se dostáváme obloukem přes Borovanský les. Museum historických vozidel je otevřeno pouze po telefonické domluvě, pročež si prohlížíme jen pár venkovních exponátů. Žlutá značka nás přivádí opět na č. 1050. V Těšínově (Petříkov) na chvíli odbočujeme na lesní cestu, abychom se na cyklotrasu za Petříkovem vrátili. Pokračujeme do Štiptoně, čímž se ocitáme na okraji Nových Hradů a čeká nás jen závěrečné stoupání na náměstí. Sladkou odměnou a neméně výbornou kávou dnešní výlet zakončujeme v Apatyka Café s nádherným barokním nábytkem.

Podrobnosti
Zobrazeno: 92

 Při přesunu z dovolené v oblasti Ralské pahorkatiny do jižních Čech se zastavujeme v libereckém vědecko-zábavním centru s názvem iQLANDIA. Kvůli velmi deštivému počasí mají stejný nápad jako my desítky dalších lidí, nicméně vzhledem k rozlehlosti areálu to nakonec není tak hrozné, jak se zpočátku obáváme. Celá exposice je rozdělená do několika části – MatematikUm, Kosmo, Geolab, Překonané vynálezy, TULaborka, Vodní svět, Geo, Smysly, Věda v domě, Živly a Člověk. I když doporučený věk návštěvníků je už od osmi let, k vlastnoručnímu vyzkoušení interaktivních exponátů se rovněž nechávají strhnout mnozí dospělí. I to je jeden z důvodů, proč na konci zjišťuji, že jsem pořídil jen pár fotografií. Ale pochopitelně nelituji ani na chvíli, neboť návštěvu jsme si všichni velmi užili.

Podrobnosti
Zobrazeno: 88

 Čtvrteční výlet zahajujeme přesunem do Mělníka. Vyjíždíme od autobusového nádraží a stoupáme na náměstí Míru. U Vrázovy vyhlídky (soutok Labe s Vltavou) se napojujeme na trasu 7 (Vltavská). Na levém břehu Labe si postupně prohlížíme bývalou Hořínskou hájenku, zámecký mlýn a právě rekonstruovaný zámek, opodál potom obdivujeme historické zdymadlo. V hořínské části Vrbno nás poněkud překvapuje dřevěná socha Shreka. V Lužci nad Vltavou odbočujeme na č. 8242, kterou v Mlčechvostech (Vraňany) opouštíme, abychom se polní/lesní pěšinou dostali do Ledčic. Dále pokračujeme neznačenou cestou přes Černouček a Ctiněves (kostel sv. Matouše, minipivovar) do Krabčic. V místní části Rovné začínáme stoupat na jeden z našich nejznámějších kopců. Zprvu příjemný sklon se na konci lipové aleje stává natolik prudkým, že (když se k tomu ještě přidá nekvalitní povrch) musíme několik desítek metrů kolo tlačit. Nicméně po chvíli už jsme zase v sedle a zanedlouho se ocitáme na 461 metrů vysokém vrcholu Říp. Říká se, že každý správný Čech by měl toto místo navštívit. No ... „když to srovnám s tím naším výletem na Kokořín...“. Ale nakonec proč ne, stojí tady rotunda sv. Jiří a Vojtěcha, v chatě si dáváme jídlo a pivo ... „ale že bych to musel vidět dvakrát...“. Sjíždíme do Rovného a po 3102 pokračujeme do Roudnice nad Labem. Z nepříliš vysoké Kratochvílovy rozhledny pozorujeme město, tedy především blízký zámek s přilehlým kapucínským klášterem. Trasa 2A se drží pravého břehu Labe, my ji však v Brzánkách vyměníme za 3124A a ve Vetlé (Vrbice) za modrou turistickou značku. Ta nás nakonec přivádí na vyhlídku Labská terasa – pod námi je Labe, vpravo Říp, vlevo Štětí. Vracíme se na 2A a navzdory faktu, že na rozcestníku píší něco o MTB trase, neohroženě pokračujeme do Štětí. Po 8249 stoupáme do části Stračí, ale jsme moc rychlí ... pivovar totiž otevírá až téměř za hodinu. Tak dlouho se nám čekat nechce, tudíž s troškou smutku míříme do krásných borových lesů nad městem. Ačkoliv cedule na závoře varuje před přítomností divokých prasat, my vidíme jen srnku, která stojí sotva pět metrů od nás a nedůvěřivě si nás prohlíží. Na pomezí obcí Želízy a Liběchov se nachází množství skalních reliéfů, kaple či jeskyně – což jsou všechno díla sochaře Václava Levého. Po modré sjíždíme do Liběchova, v němž nejprve kvůli rekonstrukci vozovky hledáme správný směr, ale potom už obdivujme zámek, křížovou cestu a především kapli sv. Ducha. Za chvíli jsme opět na č. 8249, která neomylně míří zpět do Mělníka.

Podrobnosti
Zobrazeno: 186

 V úterý ráno prší ... a prší ... a prší. Jsme ovšem na cyklodovolené, pročež se deštěm nenecháváme omezovat a vyjíždíme na plánovaný cyklovýlet. Hned za Brništěm stoupáme přes louku na vrchol Kaple, na němž se nepřekvapivě nachází kaple (Schröterova). Kromě ní je zde skleněná rytina císaře Františka Josefa I. a informační tabule. Výhledy vzhledem k počasí nejsou úplně ideální, ale ani náhodou této odbočky nelitujeme. Klesáme na žlutou turistickou značku, která se ve Velkém Valtinově napojuje na cyklotrasu 3045. Silnice se sice opravuje a most přes Panenský potok neexistuje, ale to nás rozhodně nemůže zastavit. Na okraji Jablonného v Podještědí odbočujeme po zelené k zámku Nový Falkenburk (nyní dětský domov). Následně si prohlížíme náměstí Míru, bývalý kostel Narození Panny Marie s vyhlídkovou věží a dominikánský klášter s bazilikou sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Kolem Markvartického mlýna pokračuje zelená k Markvartickému rybníku, za nímž nás zaujme Zdislavina studánka se skalní kaplí. Opodál potom stojí historická vodárna a někdejší pivovarské sklepy. Po krátkém stoupání se ocitáme u zámku Lemberk. Protože máme před sebou ještě více než 40 kilometrů, vybíráme si ze čtyř nabízených prohlídkových okruhů pouze výstup na vyhlídkovou věž. V blízkém okolí bych zmínil například Bredovský letohrádek, vodárenskou věž, sýpku či šatlavu. Č. 241 (později 241M) směřuje do Heřmanic v Podještědí, kde je již z cesty dobře viditelné vznikající museum vojenské historie. Trasa Hřebenovka vede přes Mařenice a Dolní Světlou k hranicím s Německem a dále do osady Myslivny. V chatě Luž obědváme, přičemž vzpomínáme na dovolenou v Lužických horách před čtyřmi lety, kdy jsme byli ubytovaní jen o pár desítek metrů vedle. Zcela podle předpovědi přibližně ve dvě hodiny přestává pršet, což znamená, že s plnými žaludky už pokračujeme bez deště. Sjíždíme do údolí Hamerského potoka, v rychlém sledu vystřídáme 3061, neznačenou cestu a červenou značku, načež se ocitáme u zříceniny hradu Milštejn. Kromě ní zde stojí za zmínku ještě jeskyně a skalní brána. Na úbočí Milíře se napojujeme na 3007 vedoucí přes Cvikov do místních částí Lindava (změna na 3055) a Svitava (sklárna Ajeto se Sklářskou krčmou, skalní sklepy, několik bývalých zrcadloven s podzemním náhonem, jeskyně Pusté kostely II a Pekelné doly). Z Velenic nás čeká poslední krátké stoupání (č. 3045) a poté už následuje závěrečný sjezd do Brniště ... když máte dost odvahy a moc nebrzdíte, od vysílače nemusíte až na ubytování (cca 2 km) ani jednou šlápnout do pedálů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 203

 Během této naší dovolené se pohybujeme především na území Ralské pahorkatiny, nicméně první výlet směřujeme do Ještědsko-kozákovského hřbetu. Zatímco loni jsme navštívili druhou část názvu, tedy vrchol Kozákov, dnes nás čeká první polovina ... ano, hned na úvod máme před sebou to nejvyšší, co se v okolí nachází. Tento zdánlivě nelogický začátek (etapou s nejvyšším převýšením) je dán logistickými důvody, stejně jako skutečnost, že z Hodkovic nad Mohelkou vyjíždíme téměř až v jedenáct hodin. Po cyklotrase č. 3044 kolem skalní kaple a vodojemu na skále Medvědice míříme k lanovce na vrchol Javorník. Odbočujeme na neznačenou cestu, která se záhy mění na trasu 3007A. Ta nás přivádí na samotný vrchol s restaurací Obří sud. Protože toho máme ještě hodně před sebou, prohlížíme si ji jen zvenčí, načež kolem Javornické kaple klesáme polní cestou do Rašovského sedla. Opět se napojujeme na 3007A a přejíždíme k rozhledně Rašovka, která je součástí restaurace V Trnčí. A protože nefunguje restaurace, je uzavřená i rozhledna. Trasa ztrácí svůj přídomek A a pokračuje kolem kamenného stolce, památníku dělnické manifestace či chaty Pláně pod Ještědem. Na Černém kopci se nachází horní stanice lanovky, tudíž se objevuje turistický ruch, který ještě zvýrazňuje parkoviště Ještědka. To už nám chybí jen necelý kilometr na vrchol Ještěd (1012 m n. m.). Kromě ikonického vysílače (architekt Karel Hubáček, cena Augusta Perreta) se zde nachází hraniční Rohanský kámen nebo socha Dítě z Marsu od Jaroslava Róny. Slavíme úspěšný výstup a poté sjíždíme do Tetřevího sedla (Výpřež). Lidé se jako mávnutím kouzelného proutku ztrácí a na úbočí Malého Ještědu se už zase pohybujeme téměř sami. Z Křižanského sedla odbočujeme na č. 21. V Kryštofově Údolí si postupně prohlížíme barokní mostek, kostel sv. Kryštofa s márnicí a dřevěnou zvonicí, hodinovou věž se zvonkohrou a památník obětem I. světové války. Obědváme v hospodě U Kryštofa, načež odjíždíme pod zříceninu hradu Hamrštejn. Přes Lužickou Nisou se přepravujeme transbordérem na trasu 20, kterou brzy měníme za 14. V Minkovicích (Šimonovice) se napojujeme na 3036, kterou v Jeřmanicích vyměníme za 14B. Ta už neomylně směřuje zpět do Hodkovic nad Mohelkou.

Podrobnosti
Zobrazeno: 191

 Podobně jako před rokem máme přibližné místo této dovolené dáno již dlouho dopředu. Ubytování oproti loňsku posouváme o pár desítek kilometrů severozápadně a za svou základnu volíme apartmány Včelín v obci Brniště (nedaleko Jablonného v Podještědí). Po příjezdu pochopitelně jdeme prozkoumat okolí. Láká nás Stezka mezi skalami (též Sochy ve skalách). Během krátké procházky návštěvníci uvidí množství dřevěných soch, ale také skalních reliéfů. A protože se nacházíme ve sklářském kraji, potkáváme i několik děl představujících toto tradiční české řemeslo. Za zmínku stojí rovněž kostel sv. Mikuláše a v neposlední řadě musím uvést, že součástí našeho ubytování je kavárna Jako doma s výbornou kávou i domácími zákusky.

Podrobnosti
Zobrazeno: 228

Additional information