Lysá hora (8. 2. 2014)

Po loňské přestávce vynucené zásahem vyšší moci nás letos opět čeká tradiční únorový noční výstup na vrchol Lysé hory. Jelikož jsme ji naposledy navštívili před měsícem a půl, volíme tentokrát trasu z opačné strany, což znamená, že (kvůli dopravnímu spojení) musíme vyrazit již odpoledne a noční je tak pouze sestup. Vycházíme ze Zlatníku (část obce Krásná) po zelené turistické značce.

Tu na rozcestí Vyšní Mohelnice vyměníme za červenou a přes Zimný stoupáme vzhůru. Počasí je spíše jarní (na Zlatníku 6 °C) a sníh se ve větším množství nachází pouze na jediném místě. Těsně pod vrcholem se objevuje obvyklá mlha (či spíše nízká oblačnost), tudíž se žádné výhledy nekonají. Teplota sice klesá několik stupňů pod nulu, ale sníh aby člověk hledal lupou. Zasloužená odměna v podobě polévky, klobásy a nezbytného piva nás čeká v Šantánu, načež se vydáváme na sestup. Po modré scházíme dolů a konečně to začíná vypadat alespoň trochu jako v zimě – fouká silný studený vítr a především zem pokrývá téměř souvislá vrstva ledu, což nás nakonec přiměje použít nesmeky (mimochodem docela dobrý vynález). Zimní podmínky však trvají jen pár set metrů a od rozcestí Malchor je už zase vysloveně jaro. Pokračujeme ke kamenné mohyle Ivančena, která se začíná bortit, a proto jsou kolem ní zábrany. Přes Malenovice přicházíme do Frýdlantu nad Ostravicí, odkud nám zanedlouho odjíždí vlak domů.

Kříž – Zlatník