Slovenský raj – Slovensko (27. 7.

Druhou letošní dovolenou jsme se rozhodli strávit v Národním parku Slovenský raj. Jedná se o známou turistickou oblast, která je proslulá svými tiesňavami (soutěskami). Ty vedou divokými a strmými údolími vodních toků s množstvím peřejí, kaskád a vodopádů. Putování usnadňují různé pomůcky (žebříky, stupačky, řetězy apod.). Za vstup se platí symbolické vstupné (momentálně 6 € za 5 dní) určené mimo jiné právě na údržbu těchto zařízení. Při plánování mějte na paměti, že (až na vzácné výjimky) jsou trasy vedené soutěskami jednosměrné, což znamená, že některými spojovacími či návratovými úseky půjdete vícekrát.

Ubytování máme zamluveno v pensionu Anton na okraji obce Hrabušice, kam přijíždíme v neděli odpoledne. Po vybalení nám zůstává čas na procházku Hrabušicemi spojenou s večeří a drobnými nákupy.

V pondělí vyrážíme na první túru. Po zelené turistické značce přicházíme na rozcestí Hrdlo Hornádu. Odsud se vydáváme po modré tzv. Prielomom Hornádu. Nejedná se o zdejší typickou dolinu – téměř se v ní nevyskytují jinde běžné žebříky a nejde se korytem vodního toku; nicméně i tady naleznete množství stupaček. V bývalém Letanovském mlyně si dáváme pivo a pokračujeme k rozcestí Pod Tomašovským výhľadom. Poměrně prudce stoupáme po zelené na samotný Tomašovský výhľad, což je skalní útvar, který nabízí nádherný rozhled do údolí Hornádu a Bílého potoka; při dobré viditelnosti uvidíte i Vysoké Tatry. Zpět do Hrdla Hornádu se vracíme po žluté (zpočátku vede souběžně s naučnou stezkou) přes rozcestí Trstený potok a vrcholy Ihrík (výhled na Prielom Hornádu či Letanovský mlyn) a Zelená hora (bývalý hrádek, archeologické naleziště). Mezi těmito vrcholy leží Mokrá jaskyňa.

V úterý se nejdříve autem přesuneme na rozcestí Veľký Sokol (ústie) a stejnojmennou dolinou po žluté turistické značce proti proudu vodního toku Sokol směřujeme vzhůru. Zpočátku pohodlná cesta vede nejdříve širokým údolím, které se však postupně zužuje a zanedlouho (podobně jako u téměř všech zdejších dolin) nás nutí jít korytem potoka. Za zmínku stojí Malý a Veľký vodopád či horní část doliny s názvem Rothova roklina. Vycházíme na rozcestí Glacká cesta, odkud po červené přes bývalou horáreň (myslivnu) Glac a Malou Poľanu sestupujeme zpět k autu. Po návratu do pensionu nám zůstává ještě poměrně dost času, a proto se na večeři vydáváme do Spišskej koliby na Podlesku, kde si užíváme výbornou zvěřinu.

Středeční výlet zahajujeme o něco dříve, protože máme v plánu údajně nejkrásnější, ovšem každopádně nejnavštěvovanější dolinu – Suchou Belou. Trochu se proto obáváme turistického ruchu, ale naštěstí cestou potkáváme pouhé tři skupinky návštěvníků. (Nicméně doporučujeme do této doliny vycházet nejpozději kolem osmé hodiny a především mimo víkend.) Nejdříve jdeme na Podlesok, odkud nás již zelená turistická značka vede vzhůru kolem několika vodopádů (Misové, Okienkový, Korytový, Bočný a Kaskáda). Po krátkém odpočinku na konci doliny se přesouváme po žluté na rozcestí Pod Vtáčim hrbom, dále po červené ke Kláštorisku a modré na rozcestí Nad Kyseľom. Tady se vydáváme na krátký náhradní okruh po žluté značce v horní části doliny Kyseľ, která je bohužel po velkém požáru v minulém století z bezpečnostních důvodů nepřístupná. Na závěr dnešního dne nás (po modré) čeká dolina Malý Kyseľ s vodopády Malý a Machový. Následuje návrat po žluté a červené přes Podlesok do Hrabušic.

Mníchova diera – Prielom Hornádu