Druhou letošní vernisáží, které jsem se zúčastnil, se stalo zahájení výstavy uznávaného ostravského umělce Josefa Mladějovského. Vernisáž se konala v Galerii Dole (součást antikvariátu Fiducia). Absolvent malby Fakulty umění Ostravské university – mimo jiné jeden z laureátů Ceny kritiky pro mladou malbu – zde představuje poměrně netypická díla s odkazem na modernistické umění, především na tvorbu ukrajinsko-polského suprematistického autora Kazimíra Maleviče, jehož jméno v průběhu večera několikrát zaznělo. Mladějovský ovšem ukazuje obraz zezadu, když světlost a sytost jednotlivých barev v původním díle určuje výšku jednotlivých částí dřevěného reliéfu. Úvodní proslov pronesl kurátor výstavy i celé galerie Mgr. Martin Mikolášek, několik vět pochopitelně zaznělo i z úst samotného autora.

Dnes se vydáváme poměrně daleko, konkrétně do Pulčínských skal. Nalákala nás totiž televizní reportáž o přírodním úkazu zvaném Pulčínské ledopády. Na rozdíl od běžných ledopádů, které uvidíte i jinde, jsou tyto výjimečné svým oranžovým či hnědým zbarvením způsobeným kryofilní řasou (to je taková, která miluje zimu, sníh a led). Trochu se bojíme, jestli po týdnu vysokých teplot bude ještě co obdivovat, ale naštěstí jsou naše obavy liché.

Letos nám to zatím s volnými víkendy příliš nevychází, proto rádi využíváme možnost opět vyrazit na běžky. Výchozím místem se tentokrát stává Ski areál Mosty u Jablunkova a celou dobu se pohybujeme po Beskydské magistrále 1D. Nejdříve vytrvale stoupáme přes Jablunkovský průsmyk a rozcestí Studeničný ke známé turistické chatě Girová. Následně přes Komorovský Grúň sjíždíme do nejnižšího bodu dnešního putování, který tvoří osada Zajavoří (část obce Písek). Celkem logicky trasa dále pokračuje vzhůru až k rozcestí Na Dílku. Tady využíváme nádherného počasí, odpočíváme a svačíme. Za osadou Komorovský Grúň následuje poslední prudší stoupání přes stejnojmenný vrchol k chatě Girová. Sníh už je místy docela rozbředlý (teplota ve stínu 7 °C), tudíž přichází čas i na klistr. Od další chaty Studeničné nás čeká už jen nádherný pozvolný sjezd zpět do Mostů. Výlet zakončujeme výborným obědem v restauraci hotelu Grůň.

První letošní navštívenou vernisáží se stává zahájení premiérové výstavy ostravské rodačky Nely Richterové v Mléčném baru NAPROTI. Původním zaměřením keramička, nyní studentka Tělového designu na FaVU v Brně, zde bezesporu prokazuje svůj talent a rovněž široký umělecký záběr. Návštěvníky seznamuje se svými grafikami, fotografiemi, prostorovými instalacemi, šperky apod. Některá díla jsou určená k prodeji, čehož příchozí nezřídka využívají; navštívíte-li výstavu později, budete tak o mnohé exponáty ochuzeni. Zahájení výstavy se ujala Nelina kamarádka Tereza Fritscherová. Příjemnou atmosféru celé akce výborně doplňuje hudební vystoupení Mikiho Kaluse (plus rytmický doprovod) ze skupiny Echo Message, která mimochodem vyhrála Boomcup 2013 a vystupovala např. na festivalech Michalfest či Colours of Ostrava 2014.

Po jedenácti měsících opět vyrážíme na lyžařský výcvik a po loňských positivních zkušenostech se i tentokrát naší základnou stává chata Severka v Dolní Lomné. Letošní zima je úplně o něčem jiném, tudíž funguje i 1270 metrů dlouhá Hlavní sjezdovka. Program je velmi podobný tomu loňskému – v neděli odpoledne příjezd, pondělí až středa dopoledne lyžování, ve středu odpoledne nás čeká cca 7 km dlouhý výlet na Velký Polom a zpátky, ve čtvrtek opět lyžujeme, v pátek dopoledne se na svah vydává už jen pár nadšenců a po obědě jedeme domů. Večery si obvykle zpestřujeme nějakým programem – různé hry, poeticko-dramatický večer, rugbyový zápas, sauna, oslavy svátků či narozenin, afterparty a spousta další zábavy. Prostě celé si to nesmírně užíváme a při odjezdu už spřádáme plány na příští rok.

Loňské (ne)sněhové podmínky běžkám příliš nepřály (přesněji řečeno – nebyli jsme ani jednou). S o to větší netrpělivostí letos vyhlížíme začátek pořádné zimy, což se nám během tohoto víkendu konečně plní. V sobotu ještě necháváme připadnout pořádnou sněhovou vrstvu a v neděli se vydáváme na svou oblíbenou trasu mezi Pustevnami a Martiňákem.

Rovněž letos nebyli obyvatelé Ostravy a okolí ochuzeni o tradiční novoroční ohňostroj. Stejně jako v minulých letech se konal na kruhovém objezdu v Ostravě-Hrabůvce a jeho pořádání se ujal Úřad městského obvodu Ostrava-Jih. Po úvodním proslovu místostarostky Věry Válkové a státní hymně čekala návštěvníky (kterých bylo na první pohled o něco měně než loni) patnáctiminutová produkce. Na jednu stranu jsem rád, že nám radnice tuto nádhernou podívanou každoročně nabízí; na straně druhé však občas přemýšlím, zda by se toho čtvrt milionu, který doslova vyletí do vzduchu, nedalo využít někde jinde lépe...