Julské Alpy – Slovinsko (28. 6. – 9. 7. 2023); 3. díl

Po včerejším přesunu se nacházíme v Bovci, který je poměrně známým turistickým městem v údolí řeky Soči. Ubytovaní jsme v nádherném apartmánu v okrajové části Dvor, což má několik výhod (klid, blízkost velkého obchodu a také nedaleká stanice lanovky, kterou budeme k jednomu výletu potřebovat). V úterý vycházíme po červené turistické značce do centra města, kde si prohlížíme kostel sv. Urha (resp. Ulricha). V okolí stojí několik památníků obětem I. světové války. Ostatně pozůstatky bitev zde nacházíme poměrně často – v lese naprosto běžně leží zbytky munice a další připomínky válečné vřavy. Přes pastviny a lesy stoupáme nad město (přičemž dočasně měníme značku za žlutou). až se ocitáme u několika skal s jeskyní a především nádherným výhledem nejen na Bovec, ale i na okolní údolí a vrcholy. Stoupání se stává mírnější a pěšina střídavě prochází lesem i suťovými poli. Na úbočí hory Veliki rob začínáme prudce klesat k pevnosti Hermann. Tu postupně zkoumáme venku i uvnitř, shora (střecha) i zdola (podzemní tunely). Nakonec se vydáváme cestou vysekanou ve skále (včetně dlouhého tunelu) k řece Koritnica, u níž stojí další pevnost. Tato se jmenuje Kluže, je mnohem zachovalejší a nachází se v ní exposice přibližující již zmíněnou válku. Údolím Koritnice se vracíme do Bovce, kde si dopřáváme pozdní oběd a následně se jen tak procházíme městem.

Středu zahajujeme opět přechodem do centra. Odsud jedeme autobusem proti proudu řeky Soča na zastávku Izvir Soče, z čehož je jasné, co bude cílem dnešního výletu. Stoupáme nejdříve po asfaltové cestě, následuje lesní pěšina a nakonec krátká ferrata. Na jejím konci se ocitáme u pramene Soči, kterým je vlastně díra ve skále plná vody. Ovšem už o pár metrů dále můžeme obdivovat silný proud vytvářející mohutné peřeje. Když se dostatečně vynadíváme, vracíme se na výchozí bod, z něhož pokračujeme k soše horolezce a spisovatele Julia Kugyho. Podél Soči směřujeme do osady Trenta. Tady si nejdříve v muzeu Dom Trenta prohlížíme výstavu věnovanou Julským Alpám a poté obědváme ve zdejší restauraci, přičemž dvě třetiny z nás ochutnávají plody moře. Nedaleko ruin vodní pily se otevírá výhled na Triglav i některé bližší vrcholy. Za galerií Berebica nacházíme vhodné místo na koupání, čehož pochopitelně všichni využíváme, i když teplota vody podle nás atakuje bod mrazu. Příjemně osvěženi stále kopírujeme řeku, abychom u dvojice kempů (Jelinc a Korita) odchytili autobus, který zde podle jízdního řádu vlastně ani nezastavuje.

Výhled na vrchol Kanin (vzadu uprostřed) – Bovec