Po loňském úspěchu společné výstavy keramiků a malířů z ostravské Střední umělecké školy v porubském zámečku si podobnou příležitost k presentaci prací nemůžeme nechat ujít ani letos. Přibližně po roce se tak opět v této nepříliš známé galerii schází nejen znalci a obdivovatelé umění, ale i množství „obyčejných“ lidí. Svá díla představují především současní studující a loňští absolventi oborů Užitá malba a Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu; jen několik málo exponátů je staršího data. Výstavu zahájil ředitel školy Martin Mikolášek, za galerii promluvila Maria Prusali, hudební vystoupení obstaral Zdeněk Furmančík (Mendoš). Vypadá to, že se začíná rodit nová tradice – termín těsně po začátku školního roku sice není na přípravu úplně ideální, ale kdo by odolal možnosti seznámit širokou veřejnost s výsledky své činnosti.

Podrobnosti
Zobrazeno: 615

 První poprázdninový výlet má jasně daný začátek (a tedy i konec) v Rožnově pod Radhoštěm. Odjíždím po cyklotrase č. 46 podél Rožnovské Bečvy, ovšem brzy začínám vytrvale stoupat úbočím Černé hory, Velké Polany, Radhoště a Radegastu, až se ocitám v patrně nejznámějším beskydském sedle, tedy na Pustevnách, které představují nejvyšší bod dnešního putování. Pořizuji pár fotek a záhy pokračuji po červené turistické značce kolem jezírka Mořské oko. Po chvíli se napojuji zpět na č. 46 vedoucí pod Čertovým mlýnem a Bukovinou na Martiňák. Tady si v hospůdce Pod Starým bukem dávám oblíbenou kombinaci p + p (polévka + pivo). Následuje prudký terénní sešup po trase č. 6015 a poté mírnější sjezd po asfaltové cestě do Horní Bečvy. Míjím kostel sv. Jana a Pavla s památníkem obětem I. světové války, načež začíná druhé výrazné stoupání. Podél Hlubokého potoka se dostávám pod vrchol Kotlová. Původní plán na něco dobrého ve Valašském okénku měním poté, co uvidím dlouhou řadu lidí se stejným nápadem. Hřebenová cyklostezka č. 6013 mě přivádí na Soláň (861 m n. m.). Kromě krásných výhledů je nutné zmínit reliéf Martina Gaji Pověst o Soláni. Kolem hotelu Čarták a informačního centra Zvonice Soláň zvlněnou lesní cestou přijíždím pod Tanečnici, od níž v podstatě už jen klesám zpět do Rožnova pod Radhoštěm. Na Masarykově náměstí se setkávám se zbytkem výpravy a úspěšný den zakončujeme kávou a zákuskem v Kaféčku.

Podrobnosti
Zobrazeno: 537

 Na další cyklistickou vyjížďku se vydávám sám, což pochopitelně znamená více terénu a především výškových metrů. Startuji v Bojkovicích po trase č. 5049 a přes Pitín začínám stoupat údolím Olšavy. U vrcholu Hradisko se dostávám na hřeben, který však za Ochozem opouštím a sjíždím k odpočívadlu U Hajtmanů. Ochutnávám výbornou limonádu a ještě lepší chlebovou placku se slaninou. Po naučné stezce Moravské Kopanice klesám do Žítkové a dále po č. 46 na okraj Starého Hrozenkova. Odsud mě čeká druhé výrazné stoupání. Nedaleko památníku americkým letcům z II. světové války ve Vyškovci se spouští prudký déšť, ale naštěstí se objevuje autobusová zastávka, v níž se na přibližně půl hodiny schovávám ... což je dobře, neboť k dešti se záhy přidávají kroupy. Nakonec vše ustává, tudíž mohu pokračovat ke zvonici Panny Marie Královny, která návštěvníky zaujme automatickým spuštěním hudby a také nádhernými výhledy. Chvíli ještě cesta pokračuje vzhůru, ovšem pod Mikulčiným vrchem odbočuji po zelené turistické značce do Lopenického sedla. Následuje poslední delší stoupání (po místy velmi bahnité lesní cestě), až se ocitám na Velkém Lopeníku na česko-slovenské hranici (Lopeník, Nová Bošáca). Tady si pochopitelně nemohu nechat ujít výstup na zdejší rozhlednu a krátký odpočinek na doplnění energie. Kousek se vracím a z rozcestí Malý Lopeník využívám žlutou, kterou však záhy opouštím, abych neznačenou cestou sjel do Lopeníku. Za krásnou kamennou zvonicí se opět napojuji na cyklotrasu č. 46, jež krátce stoupá pod Vysoký vrch. Odsud mě čeká už jen více než desetikilometrový sjezd přes Komňu (památník Jana Ámose Komenského) zpět do Bojkovic (zámek Nový Světlov).

Podrobnosti
Zobrazeno: 555

 V průběhu našeho pobytu v Pozděchově si pochopitelně nacházíme čas i na nějaké výlety. Na začátek toho dnešního se přesouváme k leteckému museu v Kunovicích. Vyjíždíme kolem železniční tratě k říčce Olšavě, podél jejíhož toku se dostáváme na Uherskohradišťskou cyklotrasu. Ta nás přivádí do Kostelan nad Moravou, kde obdivujeme nýtovaný most přes Moravu a také kostel sv. Floriána. Za Nedakonicemi začínáme stoupat zdejšími vinicemi, abychom se na okraji Polešovic napojili na trasu Bzeneckou, načež se záhy ocitáme u rozhledny Floriánka. Ta nabízí kromě pamětní desky vinařského šlechtitele Václava Křivánka nádherné výhledy na Pálavu, Bílé Karpaty, Chřiby, Hostýnské vrchy i Javorníky. Ve Vážanech potom postupně jedeme kolem kříže andělů strážných, pamětní kaple a další rozhledny (Doubí). Neznačenou cestou sjíždíme do Ořechova, v němž si prohlížíme místní (bohužel nepřístupný) zámek. Moravská vinná stezka nás vede přes Těmice do Domanína (Domanínský dvůr) a druhým dnešním stoupáním opět do vinic. Klesáme na pomezí Bzence a Moravského Písku, kde znova najedeme na Uherskohradišťskou trasu. Tu však vzápětí vyměníme za Strážnickou, která míří do Veselí nad Moravou. U přístavu Baťova kanálu odpočíváme, obědváme a nakonec si polovina z nás zkouší své dovednosti v lanovém centru. Odjíždíme po Moravské stezce do Uherského Ostrohu s neobvyklou zvonicí a dále do Ostrožské Nové Vsi. Tady se v areálu Slováckého dvora nachází třetí dnešní rozhledna (se skluzavkou) a rovněž pumptrack, jejž testují obě poloviny dnešního pelotonu. Nedaleko stojí sirnaté lázně, od nichž je to k cíli posledních pár kilometrů. Na závěr si nemůžeme nechat ujít návštěvu kunovického leteckého musea a poté i pivovaru Rotor.

Podrobnosti
Zobrazeno: 547

 V letošním roce se na delší pobyt v našem oblíbeném Pozděchově dostáváme až ke konci prázdnin. Kromě nějakých pracovních činností nás čekají výlety a spousta jiné zábavy. Bližší informace k jednotlivým výletům naleznete v samostatných článcích. Tady se nachází pár nočních fotografií, kdy jsem vlastně zkoušel, čeho je schopen fotoaparát v mobilním telefonu. Nečekejte od toho zázraky, nicméně výsledky nejsou úplně špatné.

Podrobnosti
Zobrazeno: 543

 Dnes se vydáváme do malé obce Bernartice nad Odrou (nedaleko Nového Jičína). Čeká nás zážitkové tisknutí ve společnosti UAX!. Nejdříve se nás ujímá sympatická sprievodkyňa, která nám představuje program této akce. Máme štěstí, neboť hned vzápětí potkáváme zakladatele firmy Radka Leskovjana. Ten nás seznamuje nejen s pověstnou „fish without meat“, ale i se svou další tvorbou (marketingové kampaně, firemní design, návrhy interiérů, korporátní identity apod.). Potom už procházíme jednotlivá oddělení firmy – zkoušíme si podle šablon překreslit různé díly oblečení na látku a následně je vystřihnout (obyčejnými nůžkami nebo speciální řezačkou), dále nás čeká přišívání knoflíků (ne ručně, za pár sekund to za nás vlastně udělá stroj). Ještě navštívíme balírnu a poté už na řadu přichází vlastnoruční potisk trička vybraným vzorem. Na vše samozřejmě dohlíží mistr tiskař. Nadšeni a spokojeni odjíždíme bohatší o originální výrobek a hlavně o netradiční zážitek. Všem zájemcům můžeme vřele doporučit...

Podrobnosti
Zobrazeno: 559

 Po čtyřech vyjížďkách na kole konečně nastal čas na pěší výlet. Rozhodli jsme se zúčastnit charitativního pochodu Lomňanské vrcholy a udělat tak nejen něco pro své zdraví, ale především přispět na dobrou věc. Z několika nabízených tras si vybíráme tu pro nás nejzajímavější, tedy střední okruh. Začínáme v Dolní Lomné v areálu Lomňanského musea a nejdříve se pohybujeme po cyklostezce 6082. U informačního centra odbočujeme na naučnou stezku Krajinou dávných horalů. Z Polany pokračujeme po modré turistické značce, kterou v sedle Pod Malou Kykulou vyměníme za zelenou. První zastávka nás čeká v horském hotelu Kozubová, v němž doplňujeme energii i tekutiny. Následně po žluté míříme kolem kaple sv. Anny s rozhlednou na samotný vrchol Kozubová (981 m n. m.). Sestupujeme k turistické chatě Kamenitý, kde si dopřáváme oběd. Neznačenou cestou scházíme k Polaně, odkud nás modrá neomylně vede na výchozí místo. Tady ještě rozebíráme své zážitky, jíme, pijeme a účastníme se některých aktivit, z nichž největší úspěch má jednoznačně hasičská pěna.

Podrobnosti
Zobrazeno: 1758

 V posledních osmi dnech čtvrtý cyklistický výlet ... to už je docela slušný průměr. Tentokrát startujeme u skokanského areálu Jiřího Rašky ve Frenštátě pod Radhoštěm a v plánu máme objet celé Veřovické vrchy včetně nejvyššího vrcholu. Trasu č. 6016 záhy vyměníme za Radegastův okruh 6, který nás přivádí na Velký Javorník (918 m n. m.). Je to moje třetí letošní návštěva tohoto vrcholu, nicméně první na kole. Pochopitelně si nemůžeme nechat ujít výhled ze zdejší rozhledny, ale jinak se moc nezdržujeme, protože jsme přeci jen teprve na začátku akce. Sjíždíme k rozcestí U Pramene Jičínky, odbočujeme na č. 6249 a údolím Vermířovského potoka klesáme na okraj Rožnova pod Radhoštěm. Trasa 6250 vede do Zubří, kde nás zaujme kaple sv. Ducha. Pokračujeme do Zašové a opouštíme značku, abychom si postupně prohlédli Kotěhůlkovský pohádkový orloj, strom frňákovník, kapli Panny Marie s pramenem Stračka a sousoší Valašské rodiny. Odjíždíme po č. 6016 přes Krhovou (pramen Jarošovka s blízkou kaplí) do Hostašovic (přírodní památka Prameny Zrzávky). U vlakového nádraží se zastavujeme v hospodě Na Domoracu, kde plánujeme krátké doplnění tekutin. Zanedlouho se však spouští silná bouřka doprovázená prudkým deštěm, tudíž se rozhodujeme, že to nejhorší přečkáme pod střechou. To ještě netušíme, že „to nejhorší“ bude trvat asi hodinu, čímž se naše zastávka poněkud protáhne ... alespoň si můžeme v klidu dát i něco na jídlo. S posledními kapkami odjíždíme a kopírujeme severní okraj Veřovických vrchů. U hájenky ve Veřovicích někteří z nás přicházejí s myšlenkou ještě jednoho výjezdu na Velký Javorník, což se kupodivu nesetkává s příliš velkým nadšením druhé poloviny dnešního pelotonu. Posléze se domlouváme na kompromisu – odbočce ke zvoničce Strážkyně Beskyd a blízkému skokanskému areálu. Odměnou jsou nám výhledy na Velký Javorník se zapadajícím sluncem a následně také trénink skokanů na lyžích, kteří se zde připravují na víkendové závody.

Podrobnosti
Zobrazeno: 646

 Po jednodenním odpočinku mě dnes čeká další vyjížďka na kole. Ve srovnání s víkendovou rovinatou etapou v údolí řeky Bečvy přidávám spoustu výškových metrů a také hodně terénních úseků. Začínám na parkovišti u hřbitova v Jablunkově a zanedlouho si prohlížím kostel Božího těla. Po cyklotrase č. 56 odjíždím přes Bocanovice do Milíkova. Tady odbočuji na 6085 a na okraji Bystřice potom na 6088. Za chvíli se ocitám v Hrádku, v němž začíná první ze dvou dnešních velkých stoupání. Kolem pomníku Wincentyho Witose se dostávám ke zvoničce sv. Isidora. Okolo ní jsou rozestavěny kameny s jednotlivými znameními zvěrokruhu, o pár desítek metrů dále roste Alej dobra, která připomíná dobré skutky obyvatel Jablunkovska. Dostávám se na hřeben (trasa se mění na 6086), následuje posledních pár desítek výškových metrů a ocitám se na vrcholu Filipka s výrazným trojmezním kamenem (Hrádek, Návsí, Nýdek). Prudký sklon se konečně narovnává a typickým hřebenovým nahoru–dolů překonávám několik dalších vrcholů bez jmen i s nimi (Čupel, Konihlava), přičemž všechny mají vzácně vyrovnanou nadmořskou výšku mezi 750 a 780 metry. Nakonec mě čeká ještě jedno výraznější stoupání na nejvyšší bod dnešního výletu – Kamenný vrch (912 m n. m.). Jeho jméno rozhodně nevzniklo náhodou, protože několik set metrů dlouhý sjezd k vyhlídce nad osadou Bahenec je natolik posetý kameny, že dva polští cyklisté na celoodpružených elektrokolech se mě nedůvěřivě ptají, jestli jsem ten úsek skutečně jel (zřejmě neví, že své trekové kolo s gravelovými plášti jsem už dávno prohlásil za horské). Následuje pohodový asfaltový sešup do Písku. Po krátké rovině v údolí Olše odbočuji v Bukovci z č. 56 na 561, čímž začíná druhé (a poslední) dnešní stoupání. U rozcestí Na Dílku opouštím cyklotrasu a krátkým rovinatým úsekem mířím do osady Komorovský Grúň (pomezí Bukovce a Hrčavy). V ní se napojuji na červenou turistickou značku, kterou za stejnojmenným vrcholem opouštím a neznačenou pěšinou se dostávám na 840 metrů vysokou Girovou (někdy též Gírová). Pod ní stojící chata Gírová nabízí (mimo jiné) výborný guláš, čemuž se po čtyřech pětinách výletu (a před závěrečným sjezdem) nedá odolat. Pokračuji po červené k chatě Studeničné, kde cesta opět získává trochu uhlazenější charakter (stává se totiž cyklotrasou 6080). Kolem dvou kaplí na okraji Písku (Panny Marie Královny a sv. Jana Nepomuckého) sjíždím k Olši a vracím se na výchozí místo.

Podrobnosti
Zobrazeno: 572

 Na dnešní cyklistický výlet se ke mně přidávají další lidé, tudíž oproti Palkovickým hůrkám před třemi dny poněkud zjednodušujeme výškový profil, i když vzdálenost zůstává stejná. Jediné výrazné stoupání nás čeká hned na začátku po vyjetí z Masarykova náměstí v Hranicích. Míříme ke kostelu Narození Panny Marie, od něhož se nabízí krásné výhledy na město. Po trase EV4 pokračujeme vzhůru kolem vápencového lomu pod Hluzovský kopec. Přes Špičky s kostelem sv. Šimona a Judy se dostáváme na nejvyšší bod tohoto putování, kterým je vysílač v Hranických Loučkách (Hustopeče nad Bečvou). Neznačenou cestou klesáme do Milotic nad Bečvou, z nichž cyklostezka Hustomilka vede do Hustopečí nad Bečvou. U zámku a kostela Povýšení sv. Kříže chvíli odpočíváme, načež odjíždíme přes místní část Poruba s větrným mlýnem do Lešné (zámek s museem a parkem, kostel sv. Michaela Archanděla s dvojicí kaplí, bývalá křížová cesta či jeskyně Panny Marie Lurdské). Přes Příluky a Mštěnovice se napojujeme na trasu č. 6217, která nás záhy přivádí do Valašského Meziříčí. Dilema mezi návštěvou pivovaru Holendr a Krásenského se vyřeší samo, když prvně jmenovaný je zavřený. Kolem zámku Kinských a kostela sv. Jakuba Většího tak směřujeme ke Krásenskému pivovaru, kde ochutnáváme nejen zdejší speciály, ale především obědváme. Po cyklostezce Bečva se podél Rožnovské Bečvy dostáváme k jejímu soutoku se Vsetínskou jmenovkyní ... dále už řeka pokračuje pod názvem Bečva. Mimochodem, přemýšleli jste někdy, proč se město jmenuje Meziříčí? V části Krásno se nachází Museum řeznictví, ovšem vzhledem ke kilometrům, které nás ještě čekají, si ho prohlížíme jen zvenčí. Další zastávku zařazujeme v Hustopečích nad Bečvou – nejdříve u pohřební kaple rodu von Baillou a následně v restauraci Jachta na břehu zdejší pískovny. Ve Skaličce postupně míjíme zámek, kapli sv. Teodora, větrný mlýn, zvoničku s kaplí a slunečními hodinami a nakonec zkoušíme své dovednosti na zdejším pumptracku, za což se odměňujeme zmrzlinou. Na okraji Hranic (v těsné blízkosti lázní Teplice nad Bečvou) si ještě můžeme dovolit zahrát minigolf, jelikož do cíle zbývají už jen necelé tři kilometry.

Podrobnosti
Zobrazeno: 587

 Další cyklovyjížďka mě čeká přibližně týden po té předchozí. Tentokrát mám z logistických důvodů jasně stanovené výchozí místo – parkoviště u vlakového nádraží v Kunčicích pod Ondřejníkem. První zastávka přichází hned po startu – v Beskydském rehabilitačním centru na okraji Čeladné. Zde se nachází (pochopitelně kromě lázeňských domů) rozhledna, galerie, kašny, kaple Nejsvětější Panny Marie či Ferdinandovo zřídlo. Odjíždím po cyklotrase č. 6008 pod skiareál Opálená a po neznačené cestě stoupám kolem stejnojmenné hory na Jezevčí stezku. Ta vede souběžně se zelenou turistickou značkou úbočím masivu Ondřejník k bývalým chatám Solárka a Ondřejník. U kaple sv. Antonína chvíli odpočívám a doplňuji tekutiny, načež mířím po zelené přes Kubalánky do Lhotky. Pod kaplí Navštívení Panny Marie se opět napojuji na č. 6008 vedoucí do Metylovic. Trasa 6004 pokračuje do Palkovic, z nichž začíná dnešní druhé (a poslední) výrazné stoupání na rozcestí Palkovické hůrky. Místní červená obkrouží vrchol Kabátice, na jehož úbočí se tyčí stejnojmenná rozhledna (zvaná též Panorama). Viditelná je především vodní nádrž Olešná či Frýdek-Místek. Pod Holým vrchem se napojím na modrou a dále stoupám na vrchol Kubánkov. Ten je se svými 660 metry nejvyšším bodem Palkovických hůrek. Během následujícího sjezdu mě čeká krátká odbočka k Myslíkovským Lurdám s pramenem a kaplí Panny Marie Lurdské. Na okraji Kozlovic mě nepříjemně překvapuje zavřený areál Na Mlýně (bývalý Šmiřákův mlýn). Místo očekávaných dobrot v osvědčené restauraci si tak musím vystačit s vlastními zásobami. Přes místní část Měrkovice se dostávám na Radhošťskou cyklotrasu (PG01). V Tiché stojí za zmínku studánka Jaštírka, přírodní památka Travertinová kaskáda a kostel sv. Mikuláše. Z obce mě odvádí znova 6008, z Kozlovic pak žlutá značka. To už se pomalu dostávám zpět do Kunčic pod Ondřejníkem (kaple sv. Maří Magdaleny se studánkou, bývalá štola), kde svůj výlet zakončuji obědem v pivovaru Ogar.

Podrobnosti
Zobrazeno: 815

 Po víkendovém přechodu Hanušovické vrchoviny se dnes vydávám na cyklistický výlet. Začínám ve známé beskydské obci Bílá a prvních 18 kilometrů se držím zimní běžkařské trasy č. 2 (Modrá stopa). Nejdříve tedy stoupám do Javořiny s dřevěnou zvoničkou Martin, potom pokračuji přes Kozí hřbety (výhled na Smrk) a následně úbočím Rožnovského vrchu a Lučovce sjíždím ke skiareálu Mezivodí. Druhou stranou údolí Bílé Ostravice (kolem hor Kyčera a Klín) se dostávám k loveckému zámečku a nedaleké oboře. Po cyklotrase č. 6182 mířím kolem pramene Smradlavy do osady Kavalčanky. Pod vrcholem Bobek se napojuji na červenou turistickou značku, která víceméně kopíruje česko-slovenskou hranici, a zanedlouho se ocitám v bufetě Na Beskyde. Jsem těsně za polovinou dnešního putování, a tak si dopřávám odpočinek s pivem a dršťkovou polévkou. Pokračuji hřebenovou trasou na Konečnou, odkud mě vede modrá do údolí Černé Ostravice. Proti jejímu proudu stoupám na Bílý Kříž (pomezí Starých Hamrů a Klokočova). Protože mě čeká už jen závěrečný sjezd (č. 6181 a 6176), můžu si klidně ve zdejším stánku dát smažený sýr a hranolky.

Podrobnosti
Zobrazeno: 561

 Zatímco před květnovým dvoudenním přechodem Hrubého Jeseníku jsem si stěžoval na dvouletou prodlevu, nyní uplynuly pouhé dva měsíce a máme před sebou další víkendový trek. I tentokrát začínáme na okraji nejvyššího moravskoslezského pohoří, nicméně jinak se budeme téměř výhradně pohybovat na území Hanušovické vrchoviny. Vycházíme od skiareálu Stará Ves v místní části Žďárský Potok po žluté značce, kterou však brzy opouštíme a necháváme se vést lesní cestou do Janovic (Rýmařov). Prohlížíme si netradiční křížovou cestu, zvoničku, hřbitov či kostel Povýšení sv. Kříže. Napojujeme se na červenou a zanedlouho se neplánovaně stáváme diváky hasičských závodů. Další zastávku představuje janovický zámek se sousedním bývalým pivovarem. Po žluté stoupáme na Kamennou horu, v jejíž blízkosti stojí skalní útvar Čertův kámen (nebo též Kamenná sfinga). Odpočíváme, vaříme oběd a následně scházíme do údolí Rabštejnského potoka. Několik set metrů od dnešního cíle se spouští prudký déšť, který přečkáváme pod podlážkou našeho přístřešku, ale s posledními kapkami už směřujeme k chatě Rabštejn. Po krátkém odpočinku a doplnění tekutin se jdeme podívat na vrchol Rabštejn, který je v podstatě tvořen Zadními skalami, v jejichž blízkosti se nachází zřícenina hradu. Po návratu k chatě zjišťujeme, že z důvodu předchozí bouřky nefunguje elektřina, což znamená, že nám neuvaří nic k jídlu. Přežíváme tak na zásobách svých i cizích a jsme rádi, že alespoň čepují pivo. Náladu si spravujeme postupnými ochutnávkami vlastních i hospodských vzorků a nakonec se ukládáme ke spánku. Vzhledem ke kvalitě našich bivakovacích pytlů (tzv. žďáráků) někteří z nás ani nepostřehnou, že v noci opět začíná silně pršet.

Podrobnosti
Zobrazeno: 618

 Poslední cyklistický výlet této dovolené zahajujeme v Hořicích na parkovišti u hřbitova a fotbalového hřiště. Nejprve se jedeme podívat na zámek a pivovar JungBerg, načež začínáme stoupat po trase č. 4085 do Boháňky, v níž se nachází množství soch a památníků. V místní části Skála odbočujeme neznačenou cestou do Cerekvice nad Bystřicí (zámek, kostel Zvěstování Panny Marie, památník pilota RAF Rudolfa Holečka). Odjíždíme po č. 4140 a v lese mezi Benátkami, Máslojedy a Čistěvsí si prohlížíme několik pomníků připomínajících válku v roce 1866. Cyklotrasa 4270 vede do Lípy a Chlumu (části Všestar). Nejdříve se zastavujeme u mausolea, poté stoupáme na rozhlednu a nakonec navštěvujeme Museum války 1866. Za kostelem Proměnění Páně sjíždíme do Rozběřic Úvozem mrtvých, v němž rakouská armáda v bitvě u Chlumu již zmíněného roku 1866 ztratila během pár minut obrovské množství vojáků. V samotných Všestarech si nemůžeme nechat ujít Archeopark pravěku, v němž naleznete nejen repliky tehdejších staveb, ale také vnitřní exposici s jeskynními malbami, hroby či nádherně provedeným modelem pravěké krajiny. Po 4286 jedeme přes Střezetice (památník jezdecké srážky), Třesovice a Suchou (Nechanice) do Lodína. Vystřídáme několik dalších cyklotras a obcí (např. Petrovice, Bříšťany nebo Milovice u Hořic), abychom se nakonec vrátili do Hořic. Na závěr se odměňujeme zaslouženým obědem v pivovaru JungBerg.

Podrobnosti
Zobrazeno: 624

 Ve středu se nejdříve přesouváme autem ke známé pevnosti Josefov (Jaroměř), od níž už vyjíždíme na kole. První zastávku představuje železniční museum Výtopna Jaroměř nedaleko vlakového nádraží. Pan průvodce – bývalý železničář – je správný nadšenec, nicméně máme před sebou slušnou porci kilometrů, pročež po přibližně hodinovém výkladu železnici opouštíme a odjíždíme po cyklotrase č. 2 přes Heřmanice do Kuksu. Tady nejprve navštěvujeme Historic Car Museum, které je pochopitelně věnováno především historickým vozidlům, ale naleznete zde i sbírku starých fotoaparátů či šicích strojů. Poté si už prohlížíme barokní hospitál Kuks, jejž proslavily především sochy lidských ctností a neřestí od Matyáše Bernarda Brauna. Obědváme Na Sýpce a pokračujeme neznačenou cestou ke Šporkovu mlýnu, u něhož se napojujeme zpět na č. 2. Tu v osadě Žireč (Dvůr Králové nad Labem) vyměníme za 4085, z níž po jediném dnešním výrazném stoupání odbočujeme k Braunovu Betlému. Jedná se o několik reliéfů vytesaných v pískovcové skále, které bohužel už značně poškodil zub času. V okolí tohoto známého díla se nachází ještě množství soch či sousoší, ale například také kašna. Vracíme se na cyklotrasu, ovšem v Hřibojedech měníme směr na č. 4252 do Litíče. Tady se nám líbí kostel Nejsvětější Trojice s nedalekou zvoničkou, kolem které po modré turistické značce (později opět po trase 4252) míříme do lázeňské obce Velichovky. Podél obory Karsit a rozvodny Neznášov (Rožnov) se dostáváme do Habřiny. Odsud nás vede 4362 přes Rodov (Smiřice) a Sendražice do Neděliště. Po neznačené cestě vjíždíme do Lochenic, v nichž se opakovaně vracíme na „dvojku“, a proti proudu Labe velmi zvolna stoupáme do Josefova, přičemž si ještě dopřáváme občerstvení U Kabuďů ve Smiřicích.

Podrobnosti
Zobrazeno: 620