Slezské Rudoltice (9. 6. 2024)

Od Štramberského Jasoně už uplynuly tři týdny, tudíž nastal nejvyšší čas se opět vydat na kolo. Začínáme na náměstí ČSA v Městě Albrechtice a po cyklotrase č. 6116 směřujeme do místní části Piskořov, odkud se nabízí výhledy na Hraniční vrch se známou dvojrozhlednou. Pokračujeme podél česko-polské hranice (vede vodním tokem Hrozové) do zaniklé obce Pelhřimovy (součást Slezských Rudoltic), jimž na polské straně sekunduje Pielgrzymów. Zatímco ten je stále ještě obydlený, v Pelhřimovech se kromě ruin několika domů dochoval především kostel sv. Jiří, který se dobrovolníci již roky snaží uvést do trochu lepšího stavu ... a nutno uznat, že se jim to daří. V Pielgrzymówě ještě zkoumáme chátrající ruiny zdejšího zámku a poté už míříme do Slezských Rudoltic, kde naopak zámek v posledních letech získal mnohem krásnější podobu. Nemůžeme si nechat ujít prohlídku, přičemž nás poněkud překvapuje, že jsme zde úplně sami. Soukromou návštěvu si velmi užíváme, na čemž má velký podíl průvodce – je mladý, nadšený a vtipný. Když se vše dozvíme, dopřáváme si oběd v blízké restauraci Třináctka. Poté se necháváme vést neznačenou cestou do Rusína (kaple Navštívení Panny Marie a také kostel sv. Michaela Archanděla v části Hrozová). Přejíždíme do Polska, kde se v Gadzowicích napojujeme na trasu 34N a přes Gołuszowice, Równe, Dobieszów a Opawici jedeme do Linhartov. To už se opět ocitáme na území naší republiky, konkrétně se jedná o část Města Albrechtice. Zdejší nádherný zámek si vzhledem k pokročilé době prohlížíme pouze zvenčí a poté se již po č. 55 vracíme na výchozí místo.