Stejně jako každý rok, i letos nějaký čas trávíme v Pozděchově. Na rozdíl od předchozích let však tentokrát nezbývá čas na výlety, a proto vezměte zavděk alespoň skutečností, že skutečně rostou...

Poslední zastávkou před definitivním návratem ze Slovenská domů je Spišský hrad. Přesouváme se proto do obce Spišské Podhradie, odkud se vydáváme vzhůru po žluté turistické značce. Již na první pohled je zřejmé, že se jedná o monumentální stavbu, jejíž důkladné prozkoumání nám zabere značnou dobu. Součástí prohlídky jsou jak exteriéry (např. Dolní nádvoří, Horní hrad, románský palác, renesanční obytné budovy či věž s rozhledy do okolí), tak interiéry (museum s archeologickými nálezy, kaple sv. Alžběty, kuchyně s ochutnávkou, ložnice nebo mučírna). V podhradí ještě navštěvujeme Sokoliareň s dravými ptáky, poté obědváme v Spišskom salaši a se zastávkou v salaši Krajinka u Ružomberku (výborné domácí buchty a káva) směřujeme domů.

V den odjezdu ze Slovenského ráje se nejdříve přesouváme do obce Stratená, odkud se vydáváme do Dobšinskej ľadovej jaskyně. Ta patří mezi nejvýznamnější ledové jeskyně na světě – nejen množstvím výzdoby, ale také proto, že ve srovnání s jinými podobnými jeskyněmi se ledová vrstva nachází v nadmořské výšce pod tisíc metrů. Průměrná teplota se pohybuje kolem nuly, což natolik vyděsilo některé zahraniční turisty, že si na spodky oblékli ještě dvoje kalhoty; na horní část těla pak použili většinou čtyři vrstvy. Pokud však nejste extrémně zimomřiví, přibližně čtyřicetiminutovou prohlídku zvládnete i v téměř letním oblečení. Trasa vede pouze zaledněnou částí jeskyně a zahrnuje především Veľkou a Malou sieň či Ruffínyho koridor. Největším ledovým útvarem je Studňa. Výzdoba se každý rok na jaře obměňuje a při vaší další návštěvě tak může vypadat výrazně jinak. V jeskyni je sice možné fotografovat (bez stativu), nicméně až po uhrazení poplatku, který je poměrně překvapivě téměř o polovinu vyšší než samotné vstupné (konkrétně 7 € vstup, 10 € fotografování).

Čtvrteční výlet zahajujeme opět přesunem autem, tentokrát na rozcestí Pila. Poměrně silně prší, tudíž jsme na parkovišti jediným autem, nikdo nevybírá poplatek ani nechce vidět vstupenku do národního parku. My však víme, že nejpozději do hodiny déšť ustane (což se také zanedlouho plní), a proto směle vyrážíme po žluté turistické značce dolinou Piecky, kterou tvoří potok Píľanka s vodopády Veľký, Kaskády a Terasový. Již známou trasou po žluté a červené se přesouváme na Kláštorisko (prý jsme zde dnes první a přinášíme hezké počasí), kde si nejdříve prohlížíme zříceninu kapličky pro pocestné se symbolickým cintorínom (hřbitovem). Hlavní dominantu však tvoří ruiny bývalého kartuziánského kláštera, které prochází postupnou obnovou. Po doplnění pitného režimu v nedaleké restauraci pokračujeme po modré na rozcestí Kyseľ, odkud se tentokrát po zelené vydáváme dolinou Veľký Kyseľ, v níž potok Kyseľ tvoří vodopády Pawlasov, Ochrancov prírody a V Bariére (V Barikáde). Dolina končí u Biskupských chyžiek, odkud nás žlutá a modrá dovede na Malou Poľanu, načež po červené a žluté sestupujeme zpět k Pile.

Druhou letošní dovolenou jsme se rozhodli strávit v Národním parku Slovenský raj. Jedná se o známou turistickou oblast, která je proslulá svými tiesňavami (soutěskami). Ty vedou divokými a strmými údolími vodních toků s množstvím peřejí, kaskád a vodopádů. Putování usnadňují různé pomůcky (žebříky, stupačky, řetězy apod.). Za vstup se platí symbolické vstupné (momentálně 6 € za 5 dní) určené mimo jiné právě na údržbu těchto zařízení. Při plánování mějte na paměti, že (až na vzácné výjimky) jsou trasy vedené soutěskami jednosměrné, což znamená, že některými spojovacími či návratovými úseky půjdete vícekrát.

Jak jsme se naučili v minulosti a jak již několik let úspěšně praktikujeme, při cestě na dovolenou si pro zpestření vybíráme zastávku na nějakém zajímavém místě. Během putování do Slovenského ráje proto navštěvujeme zříceninu hradu Strečno nedaleko Žiliny. Kousek pod hradem stojí nedávno otevřená středověká vesnice Paseka, jejíž prohlídku si rovněž nemůžeme nechat ujít. Samotná zřícenina prošla v závěru minulého století dlouhou rekonstrukcí a nyní rozhodně stojí za návštěvu. Součástí je i exposice s archeologickými nálezy a dalšími zajímavostmi.

Na Slovensku jsme nebyli již téměř rok, a tak nastal nejvyšší čas na nápravu. Přijíždíme do obce Oščadnica, kde parkujeme u rozcestí Lalík. Po žluté turistické značce začínáme stoupat přes Maguru až na vrchol Kykuľa. Tady vyměníme značku za červenou a pokračujeme hřebenovou trasou, která (kromě obcházení vrcholů Malý a Veľký Príslop) věrně kopíruje slovensko-polskou hranici. Po závěrečném stoupání se dostáváme na Veľkou Raču (1236 m. n. m.). Zde naleznete turistickou chatu, minirozhlednu a kříž s vrcholovou knihou. Po krátké chvíli se necháváme vést zelenou kolem Skalných dier k chatám na Rači. Prohlížíme si novou dřevěnou kapli sv. Júdy Tadeáša a po modré se vydáváme na sestup. V Oščadnici ještě obědváme a poté odjíždíme domů.

Čtvrteční výlet zahajujeme vlakovým přesunem do Petrova. Odsud vycházíme po červené turistické značce proti proudu řeky Sázavy. První zajímavostí je skalní útvar Pikovická jehla. Dále stojí za zmínku Klimentova vyhlídka, která umožňuje výhledy na Sázavu u obce Luka pod Medníkem.

Ve středu opět zůstáváme v Praze. Nejvíce času nám zabírá návštěva Lorety a Pražského hradu. Loretu jsem i přes své četné návštěvy Prahy ještě neviděl, a tak si ji nemohu nechat ujít. Srdce celého areálu tvoří Loretánská kaple, tzv. Santa Casa (Svatá chýše). Stojí na nádvoří a je obklopena ambitem s kaplemi a také kostelem Narození Páně. V prvním patře ambitu se nachází klenotnice, která zpřístupňuje značnou část Loretánského pokladu, jenž zahrnuje různé, především liturgické předměty (monstrance, kalichy, oltáře, misály, sošky, relikviáře apod.). Nejcennější exponát představuje Diamantová monstrance zdobená 6222 diamanty. Uvidíte zde rovněž model krypty dobrodinců nalezené pod zdejším kostelem.

Dnes odjíždíme vlakem z nádraží Praha-Smíchov do obce Karlštejn. Po žluté a červené turistické značce přicházíme ke známému hradu, ovšem prohlížíme si pouze exteriéry. Ve Studniční věži se občerstvujeme místním pivem a po červené pokračujeme k dubu Sedmi bratří. Po žluté odbočíme k zatopenému lomu Malá Amerika a následně se vracíme zpět na červenou. Kolem Královy studny a Kubrychtovy boudy se dostáváme k Bubovickým vodopádům, které bohužel poněkud trpí nedostatkem vody.

V úterý opět vyrážíme na výlet mimo Prahu, přesněji do okolí Karlštejna.

Středa je vyhrazena především Loretě a Pražskému hradu, jehož prohlídka nám zabere značnou část dne. Poté scházíme Svatováclavskou vinicí a Starými zámeckými schody dolů. Po obědě chvíli trávíme ve Valdštejnské zahradě, načež přes Malostranské náměstí a Karlův most pokračujeme do Starého Města. Tady zhlédneme např. Staroměstské náměstí, dům U Černé Matky Boží či Prašnou bránu. Poté přes Václavské náměstí (právě probíhá Pražská tyčka) pomalu směřujeme na Anděl. Cestou ještě potkáváme důležitou prodejnu FotoŠkoda, Novoměstskou radnici na Karlově náměstí, kostel sv. Cyrila a Metoděje (zde se ukrývali pachatelé atentátu na Heydricha) a Tančící dům.

Jeden den během našeho pobytu v Praze (konkrétně pondělí) máme vyhrazen na návštěvu zdejší zoologické zahrady. Ta je docela rozsáhlá – podle webových stránek 50 ha exposic a 10 km cest. Když k tomu přidáte ještě fotografování plus nějaké přestávky na občerstvení, její návštěva vám zabere téměř celý den. Na rozdíl od námi navštívených ostatních zoo (Ostrava, Olomouc, Brno, Zlín) je zde vidět, že mají k disposici více peněz – zatímco jinde se ještě často setkáte se starými nevyhovujícími klecemi, tady jsou všechny pavilony či výběhy nové, velké a moderní.

Náš nedělní výlet (v rámci týdenního pobytu v Praze) začíná přesunem na Rašínovo nábřeží, kde nastupujeme na palubu výletní lodě Odra, která nás proti proudu Vltavy veze až pod hráz vodní nádrže Slapy. Zpestřením plavby jsou tři plavební komory – Modřany, Vrané nad Vltavou a Štěchovice. Nejhezčím úsekem je ovšem ten mezi Štěchovicemi a Slapy, který vede skalnatým údolím.

Na první letošní dovolenou se vydáváme hned v úvodním prázdninovém týdnu a za svůj cíl volíme Prahu. Sice o její návštěvě uvažujeme již delší dobu, ale hlavním impulsem se stávají volné vstupenky do místní zoologické zahrady. Přeci je nenecháme propadnout... Plánujeme pravidelně střídat poznávání pražských pamětihodností s výlety do okolí, abychom si odpočinuli od turistického ruchu ... který je nakonec mnohem menší, než jsme očekávali a než bývá při mých obvyklých návštěvách v září.

Testovací pěší výlet minulý týden jsme v pohodě zvládli, a tak dnes po dlouhé době konečně můžeme opět pokračovat v dobývání beskydských tisícovek. V tomto ohledu jsme velmi úspěšní, neboť na přibližně 17km trase se nacházejí hned tři a my si tak do deníčku zapisujeme letošní jubilejní desátý vrchol Moravskoslezských Beskyd s výškou přes 1000 metrů.