U příležitosti dnešního Světového dne vody se již tradičně koná Den otevřených dveří na vodních dílech státního podniku Povodí Odry. My si vybíráme menší ze dvou nádrží na řece Moravici – Kružberk. Exkurse zahrnuje výklad o historii i současnosti této přehrady, procházku nitrem hráze a seznámení se zdejším chovem ryb.

Dnešní vernisáží byla zahájena další výstava z cyklu zaměřeného na současnou malbu, který již od podzimu loňského roku probíhá ve foyer v prvním patře ostravského Divadla Antonína Dvořáka. Výběr veřejnosti dosud nepříliš známých obrazů z posledních přibližně tří let představil uznávaný ostravský malíř, člen výtvarné skupiny VY3, Aleš Hudeček. Výstavu uvedli kurátor celého cyklu Martin Klimeš a rovněž ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil. Akce se zúčastnila celá řada významných ostravských umělců, např. malíři Katarína Szanyi, Marcela Václavíková a Jiří Martuška či fotografové Martin Smékal a Jiří Šigut.

Po několika slabých letech se konečně našel dostatečný počet zájemců, a tak se svěřenými chovanci vyrážíme na lyžařský výcvik. Naší základnou se tentokrát stává chata Severka v Dolní Lomné, kam přijíždíme v neděli odpoledne. Sněhové podmínky nejsou ideální (což ostatně letošní zimu platí pro celou republiku), nicméně dvě fungující sjezdovky jsou více než dostatečné, jelikož je máme sami pro sebe. Dětská sjezdovka je vhodná pro začátečníky, Vojenská pak hravě uspokojí i zkušené lyžaře či snowboardisty. V pondělí, v úterý a ve středu dopoledne probíhá výcvik, který si po večerech zpestřujeme například různými hrami či návštěvou sauny. Středeční odpoledne je vyhrazeno pěšímu výletu na nedaleký vrchol Velký Polom. Večer nás potom čeká poutavá přednáška jednoho z členů Horské služby. Ve čtvrtek pokračuje výuka lyžování; po Poetickém večeru následuje závěrečná „afterparty“. V pátek dopoledne se na svah vydávají jen dobrovolníci, protože přichází nepopulární balení a odpolední odjezd.

Minulý víkend jsme se kvůli příjemným plesovým povinnostem na výlet nedostali, proto se dnes těšíme ještě více než obvykle. Vystupujeme z autobusu na Visalajích a z nedalekého rozcestí Ježánky vycházíme po modré turistické značce na Bílý Kříž. Odsud pokračujeme po červené přes Doroťanku a Konečnou na Bobek. Pod ním se napojíme na cyklotrasu č. 6182, která nás přes Kavalčanky a následně údolím potoka Smradlava přivede až do Bílé. V nově opraveném hotelu Bauer (bývalý Pokrok) poobědváme, načež odjíždíme domů.

Protože jsme během posledních dvou let vynechali silvestrovský výstup na Smrk, vydáváme se na něj právě dnes a v průběhu posledních tří týdnů tak dokončujeme návštěvu čtyř nejvyšších vrcholů Moravskoslezských Beskyd (Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn). Vycházíme tradičně z Ostravice po červené turistické značce přes rozcestí Nad Holubčankou a sedlo Smrk až na vrchol. Na rozdíl od minulého týdne to po středečním sněžení vypadá alespoň trochu jako v zimě – sněhová pokrývka začíná někde kolem Holubčanky a pohybuje se většinou kolem 10 cm, na vrcholovém hřebeni jsou místy i 30 cm vysoké závěje. Po nezbytných oslavách, výhledech a občerstvení se vydáváme na sestup. Nejdříve se vrátíme do sedla a poté pokračujeme po žluté, kterou nad vodní nádrží Šance opustíme a neznačenou cestou úbočím Malého Smrku se přes Skalku vracíme zpět do Ostravice.

Loňský mushing letos nahrazuje další „zvířecí“ dárek. Tentokrát se jedná o Den (s) ošetřovatelem šelem v Zoo Ostrava. Brzy ráno tedy čekám na návštěvnickém parkovišti v ostravské zoologické zahradě a těším se na nové zážitky. Zanedlouho mě odvádí Jana do pavilonu indických a cejlonských zvířat. Tady se mne ujímá vedoucí ošetřovatel Roman, jehož přítěží se pro dnešek stávám. Postupně se seznamuji ještě se Simonou, Lenkou, Jirkou a Rudou, kteří dnes budou mými kolegy.

Po loňské přestávce vynucené zásahem vyšší moci nás letos opět čeká tradiční únorový noční výstup na vrchol Lysé hory. Jelikož jsme ji naposledy navštívili před měsícem a půl, volíme tentokrát trasu z opačné strany, což znamená, že (kvůli dopravnímu spojení) musíme vyrazit již odpoledne a noční je tak pouze sestup. Vycházíme ze Zlatníku (část obce Krásná) po zelené turistické značce.

Po měsíci a půl opět směřujeme na Třinecko. Tentokrát z vlaku vystupujeme v Mostech u Jablunkova a vyrážíme po červené turistické značce přes Studeničný směrem na Gírovou. Na cestě se zpočátku střídavě objevuje led a sníh, později je povrch i počasí vyloženě jarní.

Konečně to venku začíná vypadat jako v zimě, což je docela dobrý důvod se vydat na další výlet. Tentokrát si za cíl vybíráme třetí nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, kterým je Kněhyně. Vycházíme po žluté turistické značce z Kunčic pod Ondřejníkem, kde nás nejvíce zajímá dřevěný kostel sv. Prokopa a sv. Barbory, který je podle očekávání zavřený, a tak si jej prohlížíme pouze zvenčí. Za obcí pokračujeme poměrně příkrým stoupáním proti proudu potoka Stolovec na rozcestí pod Malou Stolovou. Tady vyměníme značku za červenou a ze sedla Kněhyně zanedlouho úspěšně dobýváme samotný vrchol (věděli jste, že na zadní straně podstavce vrcholového kříže se nachází několik pamětních desek?). Počasí je nádherné, tudíž krásně vidíme nejen Radhošť, ale i údolní inversi. Po sestupu do sedla ještě odbočujeme ke studánce U Partyzánky a pomníku Růženy Valentové. V okolí nedalekého rozcestí Čertův mlýn se nachází několik skalních útvarů, z nichž nejhezčí a nejznámější je Čertův stůl. Poté přes vrcholy Skalka a Tanečnice přicházíme na Pustevny, kde si nejdříve prohlédneme ledové sochy vzniknuvší v rámci akce Sněhové království (bohužel je na nich velmi znatelné předchozí teplé počasí). Poté si v naší oblíbené kolibě Valaška dáváme zasloužený pozdní oběd. Po modré scházíme na Ráztoku, odkud nás přes Trojanovice žlutá a následně zelená přivedou zpět do Kunčic pod Ondřejníkem.

Po delší době se vydávám do ostravské galerie Beseda, kde se dnes koná vernisáž výstavy s názvem Babočka admirál. Svou tvorbu zde představuje jeden z našich nejvýznamnějších současných malířů MgA. Jakub Špaňhel, který – ač momentálně žije a tvoří v Praze – je rodákem z nedaleké Karviné. Presentovaná díla byla vytvořena přibližně v průběhu posledního roku a podle jednoho z nich se jmenuje i celá výstava. Vernisáže se zúčastnilo značné množství obdivovatelů umění (podle informací pořadatelů cca 150), kteří se do galerie sotva vešli. Zahajovací projevy přednesli kurátorka PhDr. Rea Michalová, Ph.D., a rovněž i samotný autor. Kulturní vystoupení obstaralo hudební duo ve složení Milan Cyrus (kytara) a Ladislav Kokeš (housle).

Dnešní vernisáž v ostravské galerii Fiducia probíhá netradičně v pátek. Vystavující umělkyní je Nikola Tláskalová, která představuje soubor fotografií nazvaný En face. Jde o zvětšené snímky zločinců z kartotéky pražského policejního archivu. Naleznete zde vrahy, zloděje i podvodníky, ale u jednotlivých fotografií jsou uvedena pouze jména osob, nikoliv jejich trestné činy. Návštěvníci tak mají možnost si sami zkusit odhadnout prohřešky vystavených provinilců. Celý koncept vznikl jako výsledek školního zadání vyučujících z ateliéru reklamní fotografie na Universitě Tomáše Bati ve Zlíně. Autorka samotná se momentálně nachází na studijním pobytu ve Francii, tudíž se vernisáže nemohla zúčastnit. Úvodní slova tak pronesli kurátor galerie Roman Polášek a kurátorka výstavy Lucia L. Fišerová.

Druhý výlet letošního roku zahajujeme v poměrně velkém počtu devíti turistů vystoupením z autobusu v Hrabyni. Vycházíme po zelené turistické značce kolem místního rehabilitačního ústavu přes východní okraj Budišovic do Zátiší (část obce Horní Lhota). Vyměníme značku za modrou a pokračujeme přes Horník na Mezihoří. Odsud nás vede žlutá kolem lázní v Klimkovicích k restauraci U Buroně, kterou všichni znají pod názvem Mexiko. Tady si nemůžeme nedat pověstné tvarůžky doplněné pivem. Dále směřujeme kolem sjezdovky Skalka na smyčku v Porubě, kde se rozhodneme dnešní výlet zakončit v nedaleké cukrárně Ollies.

První námi navštívená vernisáž roku 2014 se konala ve výstavní síni Sokolská 26 a jednalo se o zahájení výstavy obrazů ostravské malířky Kataríny Szanyi pod názvem Na hladině kůže. Za přítomnosti nezvykle velkého množství lidí, kteří se do výstavních prostor sotva vešli, promluvili kurátor galerie Milan Weber a literární historik Pavel Hruška, který je zároveň autorem katalogového listu k výstavě. Pár slov pochopitelně pronesla i vystavující umělkyně.

Na první výlet v novém roce se vydáváme poněkud dále od Ostravy, konkrétně do Hostýnských vrchů. Počasí sice není úplně ideální (spíše připomíná podzimní plískanice než zimu), ale tím se rozhodně nenecháme odradit. Výchozím místem se stává parkoviště u chaty Tesák, odkud vyrážíme po zelené turistické značce.

Jak již bylo připomenuto v předchozím článku, loni jsme trávili přelom roku mimo území republiky, což mělo jedinou nevýhodu – unikl nám tradiční novoroční ohňostroj. Letos vše napravujeme, zůstáváme v Ostravě a těšíme se na tuto akci, kterou již poosmé pořádá obvod Ostrava-Jih na kruhovém objezdu v Hrabůvce. Jako obvykle se sešlo velké množství lidí a jako obvykle se jednalo o nádhernou podívanou. Podle informací ve sdělovacích prostředcích trval cca 15 minut a stál přibližně čtvrt milionu korun.