Čtvrtou cyklistickou vyjížďku v deseti dnech zahajuji u vlakového nádraží ve Frýdlantě nad Ostravicí. Záhy se napojuji na trasu č. 6008, z níž u kaple sv. Anny v Metylovicích odbočuji na žlutou turistickou značku. Tu po pár stech metrech opouštím a pokračuji úbočím Ondřejníku k roubence Ondřejníček. Kromě ní se zde nachází bývalá chata Ondřejník, několik dřevěných soch nebo kaple sv. Antonína. Jelikož je poměrně brzy, a navíc mě ještě čeká nějaké stoupání, pouze lehce doplňuji energii a odjíždím po modré do sedla Ondřejník. Za ním se Suchým úbočím dostávám na hřeben a přes Stanovec mířím na nejvyšší vrchol masivu Ondřejník, tedy Skalku (964 m n. m.). Oslavuji úspěšný výstup a velebím zásobovatele Medvědího BarBaru. Kochám se výhledy na Lysou horu či na Smrk a nakonec se po modré vracím do sedla. Naučná stezka Skalka (resp. cesta Zelená) mě přivádí pod vrchol, přejíždím na Okružní a poté na zelenou značku. Pokračuji v sestupu do Kunčic pod Ondřejníkem, kde v restauraci pivovaru Ogar obědvám. Po necelém kilometru si prohlížím dřevěný kostel sv. Prokopa a Barbory, načež přes golfové hřiště jedu na okraj Čeladné. Podél Čeladenky pokračuji do centra, napojuji se na cyklotrasu 6008 a mířím zpátky do Frýdlantu nad Ostravicí. Dnešní výlet zakončuji nedaleko výchozího místa v osvědčené kavárně Libuška.

Podrobnosti
Zobrazeno: 462

 Dnešní cyklistický výlet je poněkud netradiční – nejen svou malou délkou, ale také tím, že jej neabsolvuji na svém trekovém kole Autor Synergy. Pokud pravidelně sledujete tyto stránky a vyznáte se trochu v okolí Ostravy či v Moravskoslezských Beskydech, je vám jasné, že mnoho mých vyjížděk vede terénem, do něhož se mé kolo s gravelovými plášti o šířce 40 či 42 mm příliš nehodí. Jako příklad bych mohl uvést beskydské vrcholy Travný, Ostrý, Smrčina, Ropice či Javorový; samostatnou kapitolou pak byla cyklodovolená v Černé Hoře. A tak již delší dobu přemýšlím o tom, zda si na stará kolena (ne)pořídit horské kolo. Využívám proto testovací dny obchodu ElementStore ve Sviadnově, během nichž je možné si zapůjčit libovolné kolo z aktuální nabídky. Vybírám si Trek Procaliber 9.7, což je jejich momentálně nejlépe vybavený hardtail (tedy kolo bez zadního tlumiče, pouze s odpruženou vidlicí). Kluci z prodejny jsou velmi ochotní, předělávají mi platformové pedály na systém SPD, dofukují vidlici na mou hmotnost a pečlivě dolaďují výšku sedla. Mám k dispozici necelé dvě hodiny, tudíž neplánuji nic velkého. Vyjíždím po Místeckém okruhu, který ale za dálnicí opouštím a neznačenou cestou kolem vrcholu Štandl se dostávám do Lysůvek. Tady se napojuji na cyklotrasu 6003, kterou v Chlebovicích měním za žlutou turistickou značku. I z ní však zanedlouho odbočuji a úbočím Kabátice stoupám k rozhledně Panorama. Nemůžu si nechat ujít výhledy na Frýdek-Místek, Paskov či Ostravu. Poté objíždím Kabátici z druhé strany a ocitám se na modré značce. Z rozcestí Palkovické hůrky klesám kolem Ostružné na pomezí Chlebovic a Palkovic. Dále pokračuji přes Zelinkovice k vodní nádrži Olešná. Od ní se kombinací Místeckého okruhu a neznačené pěšiny vracím zpět do areálu ElementStore.

Podrobnosti
Zobrazeno: 548

 Po jednodenní přestávce mě opět čeká výlet na kole, tentokrát v podhůří Bílých Karpat. Začínám na Masarykově náměstí v Uherském Brodě a nejdříve si tak prohlížím zdejší pamětihodnosti (kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, kašna se sochou sv. Floriána, obelisk Via Lucis). Vyjíždím po trase č. 5049 a přes místní části Těšov a Újezdec se dostávám k říčce Olšavě. Proti jejímu toku mířím přes Šumice a Nezdenice do Záhorovic. Tady stojí za zmínku Záhorovická kyselka, tedy pramen minerální vody. V nedalekých Bojkovicích z odstupu pozoruji zámek Nový Světlov, načež začínám stoupat nejdříve po cyklostezce a později neznačenou cestou přes Krhov a Bzovou. Odbočuji na červenou značku, která vede kolem památníku československým letcům a přírodní památky Lom Rasová k motorestu Rasová. Protože jediný dnešní velký kopec mám za sebou, dopřávám si oběd a poté se napojuji na trasu 5262. Klesám do Bystřice pod Lopeníkem s nádhernou kamennou zvonicí. Právě rekonstruovaná místní komunikace míří kolem rybníka Ordějov do Suché Loze. Po krátké odbočce ke zvonici sv. Jana Křtitele se u kostela sv. Ludmily ocitám na č. 5053. Na okraji Nivnice zkouším krátký trail Vinohrady a poté už jedu ke kapli nejsvětější Trojice. V její blízkosti v minulosti stávala rozhledna, nicméně i bez ní se zde nabízí krásné výhledy do okolí. Vracím se do Nivnice (č. 5266) a zanedlouho zastavuji v Medové kavárně. Objednávám si medovník a caffè latte se šlehačkou. Už víte, proč tak rád jezdím na výlety? Poté mě čeká jen posledních pár kilometrů k výchozímu místu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 457

 Poslední cyklistický výlet jsem absolvoval před více než měsícem, tudíž nastal nejvyšší čas to napravit. Startujeme v polském městě Pszczyna a přes místní část Sznelowiec se napojujeme na žlutou turistickou značku a posléze na cyklotrasu 279N (R4). V obci Studzionka si postupně prohlížíme daňčí oboru, kapli a kostel Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny (Nanebevzetí Panny Marie). Po krátké přestávce na občerstvení měníme trasu za Trakt Książęcy a Trakt Cesarsko-Pruski, který nás přivádí do města Strumień. Nedaleko náměstí navštěvujeme cukrárnu U Szostka, v níž doplňujeme kofein a cukry (obojí skvělé kvality i chuti). Poté nás ještě v blízkém parku čeká kašna Solanka Zabłocka nebo jeskyně s drakem a následně už po WTR (Wiślana Trasa Rowerowa – Śląskie) míříme na okraj Chybie. V restauraci U Tadina obědváme, načež pokračujeme na hráz Goczałkowické přehrady (někdy uváděná jako jezero). V přilehlé obci se patrně koná nějaká akce, neboť se nějakou dobu proplétáme davy lidí, nicméně po chvíli už turistický ruch opouštíme a neznačenými cestami v kombinaci s místními cyklostezkami se vracíme do výchozího města. Chvíli ještě přemýšlíme, zda navštívit zdejší zubří oboru, ale nakonec – i vzhledem k počtu lidí – konstatujeme, že je dobré si něco nechat na příště. Kolem zámku se dostáváme na náměstí, z něhož to máme necelý kilometr do cíle.

Podrobnosti
Zobrazeno: 467

 Po pondělní lezecké stěně dnes (tedy o dva dny později) nahrazujeme klasickou pracovní činnost pěším výletem. Začínáme na nádraží ve Frenštátě pod Radhoštěm a po pár stech metrech chůze podél říčky Lomná se napojujeme na zelenou turistickou značku, která nás postupně vede přes okraj Kunčic pod Ondřejníkem a Kozlovic do sedla Ondřejník. Stoupání je občas mírnější, občas prudší, nicméně se nejedná o nic, co by průměrně zdatný turista nezvládl. Ze sedla máme před sebou už jenom asi kilometr po modré k chatě Ondřejník, respektive k roubence Ondřejníček. Vyhlašujeme delší přestávku, doplňujeme energii a především tekutiny. Kupodivu největší úspěch má borůvkový džus, který skvěle doplňuje doposud konzumovaný hruškový. Nakonec kolem (momentálně nefunkčního) lesního baru sestupujeme do Frýdlantu nad Ostravicí, z něhož povětšinou vlakem odjíždíme domů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 614

 Nejen prací živ je člověk, tudíž dnes vyrážíme do City Campusu Ostravské university. Pod tímto názvem se skrývají poměrně nové budovy jednak Fakulty umění OU, jednak Katedry studií lidského pohybu PdF OU. Nás zde zajímá lezecká stěna, kterou mají pod palcem naši staří známí, se kterými jsme v minulosti spolupracovali ještě v Dolních Vítkovicích na stěně Tendon Hlubina. Je tedy zřejmé, že se dnes proměníme v horolezce a vyzkoušíme si svou schopnost překonávat zemskou přitažlivost. Vzhledem k velkému počtu zájemců se dělíme na tři skupiny, přičemž každá má k dispozici hodinu a půl. Po počátečních nesmělých pokusech se většina přítomných odhodlává k čím dál tím náročnějším cestám a mnozí tak nakonec končíme někde kolem obtížnosti 4 až 5.

Podrobnosti
Zobrazeno: 595

 Také letos pokračujeme v tradici našich cest za vínem. Po dvou letech ve Vlkoši a loňském Sedleci si tentokrát vybíráme Zaječí, kam jako obvykle přijíždíme v pátek odpoledne. Následuje ubytování Na Vyhlídce a potom už směřujeme do vinného sklepa U Dejva. Na přivítání dostáváme velmi netradiční jahodové bublinky ... a docela by nás zajímalo, co by na tento nápoj řekl nějaký odborník. Poměrně nečekaně se kromě nás ve sklepě nachází ještě jedna skupina (podle jejich vlastních slov se jedná o hokejisty, o čemž ale máme vážné pochybnosti). Degustace probíhá docela standardně, ochutnáváme různé odrůdy bílého či růžového vína. Dejv je velmi zábavný, vypráví, ukazuje nám i vedlejší „pracovní“ sklep, kde nabízí různé destiláty. Písně s kytarou posléze vystřídá reprodukovaná hudba, což ne úplně všem vyhovuje. Závěr akce je tak (i z dalších důvodů) poněkud rozpačitý, což řešíme velmi jednoduše – bereme si několik lahví s sebou a v degustaci pokračujeme na ubytování. Při zpáteční cestě vlakem vše hodnotíme a po střízlivé debatě padá poměrně jednoznačné rozhodnutí, že příští rok se vrátíme do osvědčeného Vlkoše.

Podrobnosti
Zobrazeno: 484

 Po loňském letu větroněm dnes sbírku leteckých zážitků rozšiřujeme o balon. Startujeme z obce Dobšice nedaleko Znojma a nejdříve sledujeme kompletaci koše, namontování hořáků či připojení plynových bomb. Poté je zapotřebí přidat samotný balon a následně do něj dostat teplý vzduch. Při této činnosti již aktivně asistujeme a máme tak dobrý pocit, že jsme něco udělali pro zdar naší mise. Nastupujeme do koše a okamžitě se nám vybavuje hláška z filmu Vratné lahve „Jak rychle jsme vystoupali nahoru, viď? A jak tiše...“ Skutečně během několika málo sekund se neslyšně ocitáme vysoko nad zemí. Potom už letíme zdánlivě pomalu, ale ten start se zdá být velmi rychlý. Přes Dobšice se dostáváme nad Znojmo a pozorujeme všechna důležitá místa (Loucký klášter, nádraží, Mariánské a Masarykovo náměstí, kostel sv. Mikuláše, rotundu sv. Kateřiny, pivovar, hrad a další). Poté pokračujeme v různých výškách (podle toho, kam potřebujeme zatočit) nad obcemi Mašovice, Vracovice či Lesná. V dálce vidíme zámek Vranov nad Dyjí a nakonec po necelé hodině letu přistáváme u Onšova. Následuje oslava, občerstvení, přípitek a pasování do šlechtického stavu. Když porovnám všechny své dosavadní letecké zážitky (tedy klasické dopravní letadlo, paragliding, ultralight, vrtulník, větroň a balon), prohlašuji ten dnešní za nejpovedenější. Trochu se bojím říct, že mi schází už jen seskok padákem, ale pak mě naštěstí napadá ještě vzducholoď. A jedna v České republice létá...

Podrobnosti
Zobrazeno: 453

 Sobotní výlet zahajujeme ve Hnanicích. Nejdříve si prohlížíme místní kostel, který je netradičně zasvěcen sv. Wolfgangovi. Za kaplí sv. Anny odbočujeme na neznačenou cestu, která nás přivádí na rozcestí Nad Danížem. Žlutá značka míří k Hnanickému rybníku; tady ji však opouštíme, abychom se mezi vinicemi napojili na cyklotrasu 5239. Přicházíme k Dyji a od Šobeské lávky pokračujeme po modré kolem několika bývalých mlýnů (Gruberův, Wefthoferův, Zemský). Přecházíme na druhý břeh řeky a Lipinskou cestou stoupáme na tu Šobeskou. Měníme značku za červenou, krátce odbočujeme na vyhlídku Železné schody a poté už neomylně scházíme k vinici Šobes, kde postupně ochutnáváme několik druhů vína. Vracíme se na pravý břeh Dyje, od bývalého hotelu Gruber jdeme po žluté a zelené na vyhlídku Devět mlýnů, z níž je mimo jiné krásně vidět námi navštívená vinice Šobes. V blízkém okolí také obdivujeme kvetoucí koniklece, ale to už se pomalu vracíme zpět do Hnanic. V místním pivovaru si dopřáváme drobné občerstvení a pochopitelně doplňujeme i tekutiny. Po polní cestě se přesouváme do Šatova, kde je naším hlavním cílem Malovaný sklep. Ten vznikl při těžbě písku a kvůli nevhodné teplotě se zde víno nikdy nevyrábělo, ale jen skladovalo ... a popíjelo. Ještě nás láká sklepní labyrint, ale ten je otevřený až zítra. V restauraci Moravský sklípek si dopřáváme pozdní oběd a poté se už definitivně vracíme do Hnanic.

Podrobnosti
Zobrazeno: 433

 Jak už bylo zmíněno v předchozím článku, letošní Velikonoce trávíme ve Znojmě. Tedy přesněji řečeno ... ve Znojmě jsme ubytovaní a na výlety vyrážíme především do přilehlého Národního parku Podyjí. Hned po čtvrtečním příjezdu parkujeme u Musea motorismu v blízkosti hráze vodní nádrže Znojmo. Vycházíme po žluté turistické značce a vzápětí obdivujeme nádherný exemplář užovky podplamaté. Po necelých čtyřech kilometrech odbočujeme do Trauznického (též Trouznického) údolí, z něhož zanedlouho stoupáme k Sealsfieldově kameni. Kromě pomníku Charlese Sealsfielda je určitě nutné zmínit zdejší vyhlídku do údolí Dyje i na protější břeh vodní nádrže. Zelená značka klesá do znojemské části Popice, v nichž se zastavujeme na malé občerstvení v kavárně Dvorek Fklidu – prkénko se sýry, klobásami a dalšími dobrotami doplňujeme zeleným pivem. Přes Popický vrch směřujeme neznačenou polní cestou do Konic. Tady se na chvíli napojujeme opět na zelenou, kterou však mezi vinicemi opouštíme, abychom navštívili Špalkovu vyhlídku. Kromě všudypřítomných vinic pozorujeme i Znojmo, do něhož se vracíme po červené kolem Vrbkova kamene na Kraví hoře.

Podrobnosti
Zobrazeno: 432

 Už několikátý rok po sobě prožíváme velikonoční volno mimo naše bydliště a nejinak je tomu i letos. Tentokrát si za svou základnu vybíráme Znojmo. Ubytováni jsme v centru města nedaleko Masarykova náměstí a ke všemu důležitému (obchody, pivovary, vinotéka, restaurace, cukrárny) tak máme blízko. Pochopitelně většinu pobytu trávíme na výletech, nicméně i přesto si najdeme čas na prohlídku zdejších pamětihodností, přičemž některé z nich navštěvujeme opakovaně. Na následujících fotografiích tak najdete kostel sv. Mikuláše, kapli sv. Václava, rotundu sv. Kateřiny, hrad/zámek, pivovar, enotéku/vinotéku a některá další místa.

Podrobnosti
Zobrazeno: 433

 První letošní výstup na nejvyšší bod Moravskoslezských Beskyd začínáme v Ostravici. Po červené turistické značce stoupáme přes osadu Butořanka na rozcestí Lukšinec. Nad ním na chvíli odbočujeme na neznačenou pěšinu, abychom si prohlédli kříž připomínající dávné úmrtí Marie Božoňové (služebné z útulny na Lysé hoře). Po návratu na červenou pokračujeme směrem vzhůru až na Lysou horu. Následuje občerstvení v jedné ze zdejších chat, slavnostní fotografie u vrcholového obelisku a poté už zvolna směřujeme dolů. Na Lukšinci měníme značku za zelenou a na Staškově za modrou. Celou akci pak ještě hodnotíme při pohledu na slunce zapadající nad Ondřejníkem.

Podrobnosti
Zobrazeno: 489

 Z časových důvodů mě dnes čeká jenom krátká procházka. Začínám u lázní v klimkovické části Hýlov a lesní pěšinou kolem Liduščiných studánek scházím do údolí Polančice. Po zelené značce mířím ke Kouzelné studánce, u níž se setkávám s dalšími sedmi turisty, kteří už mají za sebou delší výlet. Rozděláváme oheň – poprvé v životě to zkouším křesadlem a kupodivu jsem úspěšný. Opékáme párky, vykládáme si, slavíme a nakonec odcházíme přes rozcestí Vlčí kout a Mezihoří zpět k lázním, přičemž část osazenstva ještě pokračuje do hostince U Boroně (Mexiko). 

Podrobnosti
Zobrazeno: 481

 Dnes jsme se vydali k našim východním sousedům, konkrétně na okraj pohoří Javorníky. Začínáme u kostela sv. Jana Křtitele v obci Zákopčie. Neznačenou cestou stoupáme ke kapli Božského Spasitele a cestou se málem stáváme majiteli malých štěňat. Od kaple scházíme do osady U Holých, kde se napojujeme na žlutou značku. Tu na rozcestí Blažková vyměníme za červenou a zvolna míříme na Marťácky vrch s rozhlednou Zákopčie. Výhledy sice kvůli počasí nejsou úplně ideální, ale to nám rozhodně nemůže zkazit náladu. Pěšinou klesáme na modrou značku, která nás vrací zpátky k autu. Před samotným odjezdem si ještě prohlížíme netradiční křížovou cestu a potom už nás čeká cesta domů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 506

 Dnešní pěší výlet zahajujeme u restaurace Nýdečanka v obci Nýdek. Po červené turistické značce stoupáme na vrchol Polední, kde se nachází několik památníků (legionáři, Jan Hus, Josef Šnejdárek, Tomáš Pavlica). Přes další vrcholy Hrbel a Loučka se dostáváme k chatě Filipka, která je však kvůli probíhající rekonstrukci momentálně zavřená. Občerstvujeme se tak z vlastních zásob a po zelené scházíme do osady Kolibiska. Odsud nás čeká druhé (a poslední) stoupání, jímž se dostáváme na Malý Stožek. Ten leží na česko-polské hranici, jíž se budeme držet následující téměř tři kilometry. To už jsme na červené hřebenové trase, která nás za chvíli přivádí na nejvyšší bod dnešního putování – Česlar (921 m n. m.). Prohlížíme si vrcholový obelisk a dřevěnou sochu, načež míříme na Velký Sošov. Po modré klesáme do údolí Hluchové a dále zpět na výchozí místo.

Podrobnosti
Zobrazeno: 528